Jak fotit svatbu 4. díl – Krátce před svatebním obřadem

Jaké pokyny dává svatební fotograf svatebčanům před svatebním obřadem? Fotografování a komunikace s rodiči snoubenců před zahájením obřadu. Vyfotografování místa svatebního obřadu a jeho detailů, dříve než dorazí na místo účastníci obřadu. Příprava svatebního fotografa na průběh obřadu.

Instrukce před svatebním obřadem

Svatební fotograf může dát krátce před obřadem instrukce svatebčanům, aby zajistil, že fotografování v průběhu obřadu proběhne hladce. Příklady běžných instrukcí od svatebního fotografa:

Při příchodu na začátku obřadu neutíkejte. Zbytečně nespěchejte, užijte si to, nesnažte se to mít co nejrychleji za sebou.
Nedívejte se zbytečně do fotoaparátu. Nesnažte se o umělé úsměvy směrem k fotografovi. Nevnímejte fotografa, soustřeďte se na sebe a na obřad, užijte si to.
Nespěchejte s předáním prstenů a s prvním manželským polibkem.
Nevěstě – před výměnou snubních prstenů odlož nebo předej svědkyni kytici – ať máš volné ruce a ať kytka nezakrývá ruce s prsteny pro fotku.
Pokud je na místě obřadu slavobrána a hrozí, že ženich s nevěstou se postaví těsně za ni do takového místa, kde se nedají ze žádného úhlu vyfotit – tak říct, kam se mají přesně postavit.
Pokud na místě obřadu hrozí nějaké velké riziko z hlediska světla – např. že až budou stát snoubenci před oddávajícím, tak že jejich těla od nosu dolů budou ve stínu, ale hlava od nosu a výše bude osvětlená od slunce ve velkém kontrastu – říct snoubencům, ať se postaví o krok víc dopředu nebo dozadu, příp. ať dbají na začátku obřadu mého pokynu nebo pokynu pořadatele (ale zároveň se domluvit s pořadatelem).
Pokud je místo obřadu z jedné strany extrémně „nefotogenické“ (např. schéma venkovního obřadu: novomanželé ve stínu, pozadí přesvětlené v poledním slunci), tak se domluvit, na kterou stranu se mají nevěsta a ženich otočit při výměně prstenů. U kostelních obřadů bývá užitečné domluvit se, že budeš fotit důležité události směrem k oltáři místo od oltáře. A to hned ze tří důvodů:
- vstupovat do kněžiště může být nevhodné nebo zakázané, fotograf by místo toho musel fotit příliš z boku
- kněz může stát přímo u ženicha a nevěsty a může tak kompletně zaclonit výhled směrem od kněžiště
- strana s kněžištěm a oltářem bývá zajímavá a pěkná, na fotkách s výměnou prstenů a polibkem může tahle strana v pozadí hezky vyniknout

Všimni si prosím, že u žádné z instrukcí neříkám „dělejte to pomalu“. Místo toho používám „nespěchejte“. Jsou to dvě odlišné instrukce. Když chci, aby někdo něco dělal pomalu, svádí to k uměle zpomalenému pohybu, pomalejšímu než je obvyklý pohyb. Kdežto nespěchat znamená dělat to normální rychlostí pohybu. Myslím si, že svatební fotografové by měli být natolik hbití, aby nemuseli žádat žádné zpomalené nebo zastavené pohyby. Pokud fotograf není začátečník, nemyslím si, že by se mu měly události přizpůsobovat nebo aby se kvůli němu museli lidi zastavovat – jenom proto, aby svatební fotograf stihl záběr. Ten záběr musí zvládnout každopádně. Na druhou stranu je ale zbytečné, aby lidi přehnaně spěchali. Stejně často spěchají nevědomky, jen z nervozity, aby měli všechno za sebou.

Měl by svatební fotograf vstupovat do dění před svatebním obřadem?

Dávat lidem před svatebním obřadem nějaké instrukce nebo nedávat? Pokud se nesnažíš o čistou reportáž, tak to můžeš zvážit. Ono taky záleží, jestli jsou svatebčané v pohodě nebo jestli jsou ve stresu. Jestli jsou vůbec schopní vnímat další instrukce, aniž by se jim výrazně přitížilo :-) Popř. jestli jsou schopní si instrukce zapamatovat a pak je nezapomenout provést.

Je vůbec nějaká instrukce od svatebního fotografa natolik důležitá, aby měla právo vstoupit do jedněch z nejdůležitějších okamžiků před svatebním obřadem? Svatebčané v té době chtějí mít myšlenky spojené se svými nejbližšími, ne s fotografem a s technickými záležitostmi. Dej vědět svůj názor dole v komentáři ;-)

Vyfocení rodičů před svatebním obřadem

Ještě před zahájením svatebního obřadu rád fotím maminku se ženichem a tatínka s nevěstou – dříve než všichni vykročí na obřad. Někdy si přímo vyžádám přímý pohled lidí do foťáku.

Přináší mi to jistotu „hezké“ fotky, kterou si pak rodiče můžou vytisknout pro sebe. Při příchodu na obřad ta jistota není, protože už mají jiné výrazy tváří, mívají slzy v očích, světelné podmínky nemusí být ideální a záběr pak mívám širší – s kontextem stojících svatebčanů okolo.
Často jsou vidět před obřadem ve tvářích emoce. Očekávání, nervozita. Emoce fotím detailním záběrem obličejů. Kdežto svatebčany kráčející uličkou svatebního obřadu už fotím jako celé postavy. Takže další důvod vyfotit něco jiného už před začátkem obřadu.
Vyfotit rodiče ještě před zahájením obřadu bych doporučil i začátečníkům. A to z toho důvodu, že kráčející fotky v uličce se zkrátka neopakují a amatérští fotografové je nemusejí zvládnout. Když např. špatně zaostří, nastaví krátký čas, fotky se prostě nepovedou. Fotograf pak sice nemá fotky z příchodů, ale aspoň má rodiče zachycené před začátkem obřadu, tatínka s nevěstou, maminku se ženichem. A už tohle samotné vědomí může nervózního svatebního fotografa uklidnit – a tím pádem zajistit, aby se mu všechny fotky povedly.

fotografování detailů místa svatebního obřadu před zahájením — celkový pohled na zámeckou místnost pro svatební obřad a doprovodné detaily ze stejné místnosti

Komunikace svatebního fotografa s rodiči

Před svatebním obřadem se někdy poprvé setkávám s rodiči, pokud se nezúčastnili ranních příprav. Když je k tomu čas a příležitost, je samozřejmě slušnost se jim představit. A taky jim často říkám, ať si mě při focení zkrátka nevšímají. Mám totiž pocit, že rodiče a starší generace jsou více citliví na přítomnost fotografa, tj. že jakmile na ně zamířím objektivem, tak cítí povinnost se na mě podívat. Při reportáži ale vnímám pohled do foťáku jako umělý a rušivý.

Tatínek nevěsty často neví, co má dělat, na které straně vedle nevěsty stát, co je jeho úkolem. Projde uličkou a pak neví, kam s nevěstou, kam se sám postavit. Pořadatel to sice rychle vyřeší, ale zbytečně před tím přicházejí zmatky, nedojde k žádnému předání ruky nevěsty ženichovi, chybí zde úplně ta vnitřní symbolika. Pak se není čemu divit, že lidé často vnímají svatby jako bezduché frašky. Protože nechtějí nebo neumějí to vnímat jinak. Nebo jim to zkrátka nikdo nevysvětlil a oni si to neuvědomili.

Průchod uličkou na začátku obřadu přece není promenáda v plavkách. Tatínek zde odvádí nevěstu, svoji holčičku, vede ji naposledy na svou zodpovědnost za ruku – tak, jak to dělával v jejím dětství – a předává ji druhému muži, který ji bude doprovázet v další části života. Ta samotná chůze – „poslední doprovod do budoucího života“ – je symbolická, to předání ruky nevěsty jinému muži je taky velice symbolické. Věřím, že minimálně fotograf by měl všechny tyhle symbolické okamžiky znát a cítit, aby věděl, že je důležité je zachytit – a co víc – aby je zachytil s pečlivostí a procítěně…

Tak až se budeš jako fotograf představovat tatínkovi, ve dvou třech větách mu můžeš říct, co se od něj očekává. On sám bývá vděčný za to, že mu někdo konečně řekne, co má přesně udělat. Pochopí svoji roli a důležitost, vedle toho si možná i ty jako fotograf získáš jeho větší respekt pro zbytek celého svatebního dne.

Komunikace s oddávajícím před svatebním obřadem

Pokud mám možnost mluvit s oddávajícím ještě před začátkem obřadu, využívám toho. Pokud fotím na místě, kde jsem předtím ještě nebyl, je dobré se zeptat, jestli pro mě platí nějaké zákazy pohybu, „zakázané zóny“ kam nevstupovat nebo jiné požadavky. Zamezím tím nepříjemnostem v průběhu obřadu. On většinou řekne, že zákaz pro mě žádný není, jen abych se nemotal přímo za ním. Každopádně tou svojí otázkou ukážu respekt k oddávajícímu a můžu hned přejít ke svým požadavkům – které mazaně říkám až ve druhém kroku :-) Někdy totiž před obřadem poprosím oddávajícího, aby mi ustoupil z jeho místa v okamžiku předání prstenů a prvního manželského polibku. Mám tak možnost vyfotit v symetricky řešené fotce nevěstu a ženicha spolu s rodiči na pozadí. Občas jsou reakce rodičů v těchto momentech zajímavé a pokud není na místě další fotograf, tak se těžko můžu soustředit zvlášť na novomanžele a zvlášť na rodiče. Pokud se s oddávajícím domluvíš předem, nemusíte se pak při obřadu šťouchat loktem. Oddávající většinou sám od sebe ustoupí i bez domluvy, ale rozhodně to nebývá pravidlem.

V kostelech je otázka, jestli svatební fotograf může vstupovat do presbytáře (tj. kněžiště kolem oltáře), případně jestli má dovoleno vystoupat po schůdcích do kazatelny nebo vzadu k varhanám, jestli může používat blesk atp. Kněz nebývá před začátkem obřadu na místě, proto je dobré tohle zjistit už dopředu. Snoubenci mají před svatebním dnem s knězem schůzku, tak je obvykle s předstihem žádám, aby zákazy od kněze zjistili a dali mi pak vědět.

Taky je dobré zjistit (pokud to předem nevíš), jak asi dlouho bude trvat obřad. Jestli to bude tříminutová záležitost nebo dlouhý připravený proslov na půl hodiny i s překladem tlumočníka. S tou informací si pak můžeš lépe rozvrhnout čas na focení, spěchat nebo nespěchat.

Focení před začátkem obřadu

Svatební fotograf mívá možnost přijít na místo obřadu s předstihem oproti ostatním lidem. Pokud ti to pořadatel přímo neřekne, můžeš o to sám/sama požádat, nikdy jsem se v tom nesetkal s problémem.

Obvykle vyfotím celkový pohled na prázdné místo ještě před vstupem všech lidí, vynikne tak připravená dekorace a fotku můžu zkontrolovat, zjistit další méně zjevná rizika. Potom fotím všechny zajímavé detaily místa, protože ty dodávají místu charakter. Svatebčané si těch detailů často ani nevšimnou nebo si je neprohlédnou pečlivě, na fotkách pak tyto detaily slouží jako hezký úvod ke svatebnímu obřadu. Příklady častých detailů místa:

květinová výzdoba
detaily slavobrány
malba na stropě
zajímavý lustr
okna, vitráže
umělecké předměty, obrazy, sochy,…
ozdobné kování, kliky, mříže,…

V neposlední řadě fotím pultík oddávajícího a všechno, co na něm je (kromě reklamních propisek). Zvláštní pozornost si zasluhují připravené snubní prsteny, aranžované na nějaké podložce (kterou někteří snoubenci před svatbou pečlivě vybírají, takže ji pak chtějí vidět i na fotce).

Jakmile přijdou svatební hosté, foť je s úsměvem, můžeš tu a tam prohodit i pár vtipných slov, pokud to umíš. Někdy to bývá první okamžik, kdy tě jako svatebního fotografa poznávají, tak jim ukaž, že tam nejsi proto, abys jim ukradl/a duši, ale že jsi rád/a, že je můžeš fotit. Když lidé vnímají, že je fotím, zvednu foťák k oku, dám dámám chvíli na to, aby se připravily, urovnaly si vlasy, zbavily se zamračeného výrazu. Pak teprve fotím a vím, že ony jsou vděčné za to, že jsem je nevyfotil v jejich nejhorší podobě :-) Možná takové fotky ani nepoužiješ, protože jsou příliš strojené, ale přispějí k dobré náladě a k tomu, aby si na tebe lidé zvykli a začali tě vnímat jako přítele, ne jako agresora. Ale pozor, po zbytek dne už tak milosrdný nejsem, naopak je často důležité fotit lidi bez střehu, od boku, na nic nečekat – fotit nestylizované momentky.

Příprava svatebního fotografa na fotografování obřadu

Když jsem s předstihem na místě obřadu, můžu si v klidu uvědomit, odkud jde světlo a připravit si přesné expoziční hodnoty (což je zejména pro začátečníka svatebního focení nedocenitelné). Můžu si uvědomit, že les na jednom boku obřadu bude na fotkách hezký a že tovární komíny na druhém boku mít svatebčané na fotkách nechtějí. Co když se ale hezké pozadí fotek tluče s orientací světla? Tyhle otázky je právě dobré si v sobě vyřešit v klidu, všechno si promyslet s předstihem. Jak bude vypadat průběh obřadu, odkud budou lidi přicházet, kde mám stát ve kterém okamžiku. Kde budou stát lidi, jestli mám správně zvolený objektiv pro velikost záběru, atd. Snad asi není potřeba připomínat, že svatební fotograf by měl mít v této chvíli zkontrolovaný stav baterie, kapacitu paměťové karty, režim snímání, expoziční režim, stav blesku a další technické záležitosti. Před startem obřadu už se nevyplácí divoce experimentovat s přenastavováním foťáku, všechno by mělo být už připravené na obřad. Pokud potřebuješ ještě před obřadem udělat pár jiných záběrů (např. nafotit detaily lokality), tak zvaž, jestli na to máš opravdu čas. Začátečníkům se může focení do poslední chvíle před obřadem vymstít, můžou zapomenout špatně nastavenou korekci expozice, vypnout blesk, přepnout expoziční režim, atp.

Na svatební obřad měj vždy připravené dva fotoaparáty. Když se cokoliv pokazí na tom prvním, můžeš stále fotit tím druhým.

Rozmysli si, kam schováš svoji nepoužívanou techniku po dobu obřadu. Tvůj batoh by neměl být vidět na fotografiích, neměl by být v jednoduchém dosahu zlodějů a měl by být k dispozici, pokud plánuješ během obřadu měnit objektiv, atp. Ideálně, když ho pohlídá u sebe tvoje asistentka.

Ze zkušenosti vím, že někdy nevyhnutelně přilítnu na obřad v poslední chvíli (protože např. přijedu spolu s nevěstou a máme zpoždění, ráno bylo velice hektické a naplněné stresem svatebčanů). Hosté už jsou posazení a netrpělivě čekají na zpožděný začátek. Místnost je přeplněná cizími lidmi, neznám vůbec nikoho, stojím přímo před nimi, ze zvědavosti si mě prohlíží stovky přísných očí. Následovat má nejnáročnější část svatebního dne – neopakovatelný obřad. Místnost je pečlivě nazdobená, všechno působí majestátně (a to znamená, že za to někdo musel zaplatit velkou sumu peněz a někdo musel věnovat hodně času na přípravu). Všechno musí proběhnout hladce, fotky se musí podařit, prostě musí, jinak tě budou klienti do smrti nenávidět. Ženich s maminkou začínají přicházet. A to už nezbývá čas na nic jiného než na to nejdůležitější – na to, abych se sám uklidnil a našel v sobě vnitřní pohodu. Jedině pak se fotografovi netřesou ruce, pak přemýšlí čistě a rozumně zvažuje odkud a co fotit. Tak se zhluboka nadechni a můžeme spolu vstoupit do další části – Jak fotit svatební obřad.