Fotografické stereotypy ve svatební fotografii

Dozvíte se, jak se pomocí schémat zlepšovat ve focení, jak při focení ušetřit čas a jak snadno nalézat příležitosti k focení. Znalost schémat a stereotypů pomáhá svatebním fotografům dosahovat určitého standardu kvality výsledku.

Myslím si, že slovo stereotyp je obecně vnímáno s negativním zabarvením. O to víc, pokud se o stereotypech bavíme v nějakém kreativním oboru, jako je svatební fotografie. Stereotyp ale nemusí být výhradně špatný, naopak je to něco, co nám pomáhá šetřit čas a umožňuje dosahovat opakovatelných výsledků konzistentní profesionální kvality.

Amatérští svatební fotografové se často vyznačují tím, že kvalita jejich fotografií kolísá. Někdy se jim povede dosáhnout lepších výsledků, jindy horších. Je to závislé na tom, jak si fotografové poradí s novou situací, jestli mají dost zkušeností z minulosti, jestli zkouší něco úplně nového, atd. Nejistá kvalita svatebních fotografií znamená problém hlavně pro klienty, protože dopředu nevědí, co vlastně dostanou.

Profesionální svatební fotograf dosahuje vždy určitých standardů, protože k focení využívá svoje osvědčené vzorce chování z minulosti. Neznamená to, že by nedělal nic kreativního a nikdy nezkoušel experimentovat, jenom ta míra pokusů bude vždy méně riziková než u začátečníků, protože profesionál se už může opírat o svoje zkušenosti, pevně vybudované základy.

Krajinná schémata pro fotografii

I ve svatební fotografii narážíme na jisté stereotypy. Budu o nich psát v souvislosti s krajinnými schématy, protože tento článek se bude zabývat fotografiemi nevěsty a ženicha v krajině.

Co je to krajinné schéma?

Za schéma krajiny nazývám zobecněnou soustavu prvků v krajině. Uvedu příklad: Fotografuji ženicha a nevěstu u Hostivařské přehrady. Využiji k tomu odraz novomanželů ve vodní hladině nádrže Hostivař. Schématem už pak není konkrétní Hostivařská nádrž, ale jakákoliv hladina vody, která se dá aplikovat na nádrž, rybník nebo jezero kdekoli ve světě. Pokud se mi poprvé osvědčilo fotit lidi s odrazem ve vodě a já i klienti jsme byli s výsledkem spokojení, mohu toto schéma už cíleně vyhledávat i na dalších svatbách, tj. používat svůj naučený stereotyp. Případně můžu ten stereotyp pilovat k větší dokonalosti a zkoušet jeho různé variace.

Proč je dobré znát krajinná schémata?

Konzistentní kvalita svatebních fotografií

Znalost krajinných schémat nám pomáhá dosahovat výsledků více konzistentní úrovně. Nemůže se pak stát, že přijdeme v průběhu focení do situace, která je pro nás úplně nová a my nevíme, co a jak fotit – že bychom vůbec netušili, co bude fungovat a co nebude.

Úspora času na svatbách

Schémata nám také ušetří spoustu času a to je pro svatební fotografii velice důležité. Na svatbách totiž bývá vymezený jen krátký čas pro focení. Svatba není od toho, abychom se na ní učili základy focení, na svatbě už musíme fotky vytvářet, ne je zkoušet. Pár týdnů nebo měsíců před svatbou máme možnost na zásnubním (předsvatebním) focení více experimentovat, máme na všechno více času a energie, ale svatba už je focení naostro. Jakmile přijdeme k jakémukoli rybníku, nemusíme dlouze uvažovat nad tím, co by se s tím rybníkem dalo vymyslet zajímavého, ale hned si vzpomeneme na schéma s odrazem ve vodní hladině – a použijeme ho. Takhle přecházíme bez dlouhých prodlev hned na další témata focení: vidíme rybník, hned ho použijeme; vidíme alej stromů, hned ji použijeme. Jakmile dojdeme k lavičce, nebudeme přemýšlet a experimentovat, jak na ni posadit nevěstu a ženicha, aby vypadali co nejlépe. Hned si to dokážeme previzualizovat, hned jim můžeme zadat jasné instrukce, jakým způsobem se mají posadit. Během krátké chvíle dokážeme nafotit více fotek (a lepších) než začátečník za několikanásobek času.

Schopnost fotografa nacházet příležitosti

Další výhodou znalosti fotografických schémat je to, že si je zkrátka v reálné krajině uvědomíme. Využijeme naplno všechny příležitosti, které nám konkrétní lokalita nabízí. Fotograf začátečník může projít kolem schodiště, aniž by si ho pořádně všiml. Neuvědomí si, že by se na schodišti dal vyfotit skvělý snímek nevěsty s její dlouhou spuštěnou vlečkou. Pokud se mu nelíbí tento typ fotografií, může mít úplně jiné stereotypy, problém ale nastává, pokud si zoufá, že vůbec neví, co, kde a jak fotit. Tápe z místa na místo, něco neúspěšně zkouší a čas přitom rychle utíká. Čím více fotografických schémat budeme znát, tím více jich můžeme využívat, předvídat výsledky a vybírat si tak jenom nejlepší témata pro danou situaci. Když pak dojdeme na nějaké místo, nestane se situace „hm, nevím co tady fotit“. Naopak, jsme pak zahlcení přemírou příležitostí ze všech stran a už nás jen mrzí, že není dostatek času, abychom je využili všechny.

Upřesňování krajinných schémat

Dejte si ale pozor na jednu věc. Z vlastní zkušenosti vím, že někdy chci až moc použít nějaký osvědčený stereotyp, přitom si ale hned neuvědomím, že k tomu nepřejí např. světelné podmínky nebo že je něco jiného špatně. Ačkoli se první nápad může zdát skvělý, výsledná fotografie už tolik dobrá není. Toto poznání mi v budoucnu pomáhá ke spolehlivější identifikaci krajinných schémat, protože napříště už vím, že nestačí mít k dispozici kteroukoliv vodní hladinu. Abych dosáhl podobného výsledku, který znám z minulosti, musí okolnosti splňovat i další podmínky: světlo musí mířit ze správné strany, aby novomanželé byli správně nasvětlení, slunce musí být v té a té poloze, abychom zachytili třpytivé odrazy slunečních paprsků v hladině, voda musí být čistá bez sinic, nesmí foukat silný vítr, aby nebyla hladina zčeřená, atd., atd.

Zlepšování kompozičních dovedností a pózování

Když píšu o krajinných schématech, jde to ruku v ruce s kompozicí. Schémata jsou z velké části soustavy kompozičních prvků: linie, rámování, rytmus, zlatý řez, hloubka ostrosti, rozplánování hloubky prostoru,… Není to ale jenom o kompozici. Zároveň je to znalost pózování modelů. A taky související znalosti o tom, jak nastavit techniku, expoziční hodnoty a světla, kdy si jako fotograf dřepnout, kdy si lehnout, kdy vylézt na strom, atp. :-)

Analýza vlastních výsledků a rozbíjení stereotypů

Stereotypy fotografování často používáme instinktivně, bez vnitřního vědomí. Při příchodu na místo si neříkáme: „Aha, tohle je skvělé krajinné schéma č. XLII!“ :-) Podvědomě zkrátka děláme to, co umíme nejlépe. Myslím si ale, že je dobré se nad tím někdy i zamyslet. Prohlédněte si vaše vlastní fotografie za poslední období a zkuste je analyzovat, identifikujte vaše vlastní stereotypy. Možná vám to pomůže víc si ujasnit, co ve vašich fotografiích funguje a proč – a naopak co a proč nefunguje. Třeba si najednou všimnete, že jste mohli nějakou fotografii vytvořit lépe a tím si vlastně zdokonalíte svůj vlastní stereotyp pro příště. Anebo zjistíte, že vaše fotografie jsou stále stejně se opakující nudný stereotyp, tak si to zkuste při dalším focení uvědomit a rozbijte svůj dosavadní vzorec chování. Až dorazíte na místo, kde jste už mnohokrát předtím fotili (nebo až na novém místě najdete známé krajinné schéma), foťte záměrně jinak, zkuste něco nového. Pokud například zjistíte, že novomanželské fotky u rybníku vždycky fotíte s odrazem ve vodní hladině, zkuste místo toho rybník použít jako pozadí fotek, nikoli popředí, s nevěstou a ženichem v předním plánu. A tak podobně. Hlavně nepřestávejte být kreativní ;-)

Příklady častých krajinných schémat a stereotypů

Krajinné schéma: Vodní hladina

Příklady stereotypních fotografií:

Všechny tři následující fotografie mají něco společného: stejné krajinné schéma a stejný stereotyp. Krajinným schématem je zde vodní hladina. Jakmile jsem došel k vodní hladině, využil jsem stereotyp, který vím, že mají klienti rádi, a proto se ho snažím na svatbách opakovaně používat, kdykoli dojdeme k vodní hladině. Tento stereotyp se vyznačuje tím, že v popředí fotografie je vodní hladina, novomanželé stojí poblíž břehu a ve vodní hladině je vidět jejich odraz.

Následujících pět fotografií obsahuje stejné krajinné schéma jako v předchozím případě, ale jiný stereotyp. Krajinným schématem je opět vodní hladina. Stereotyp bych tentokrát mohl popsat takto: Na fotografii jsou vyfocená záda nevěsty a ženicha, zatímco se oba dívají na vodní hladinu, která je vidět v pozadí fotky.

Tady vidíme, že stejné krajinné schéma se dá využít k nespočtu různých stereotypů, nemusíme se omezovat jen na jeden typ.

Krajinné schéma: Schodiště

Příklad stereotypních fotografií: nevěsta stojí na schodech zády k fotografovi, tvář je vidět z profilu nebo z poloprofilu, vlečka svatebních šatů je volně spuštěná dolů ze schodů.

Krajinné schéma: Obloha

Krajinné schéma s oblohou se dá využít téměř vždy a všude, ať už jsou na obloze mraky nebo nejsou. Následující příklad stereotypu ukazuje pár lidí vyfocený proti obloze, fotil jsem vždy z nižší pozice (podřep nebo pod kopcem), okolní terén je potlačený, nejde vidět vůbec nebo jen náznakem.

Krajinné schéma: Průchod z tmavých prostor do světlých (pergoly, altány, tunely, okna, dveře,…)

Příklady stereotypních fotografií: siluety – u tohoto stereotypu už dopředu víme, že si máme dát pozor na podivný obrys ženichovy korsáže, aby byli lidi co nejpřesněji otočení profilem k objektivu, aby podivně nešpulili rty jako „kačeři“, atd. Čím víckrát vyfotíme podobný motiv, tím více se v něm zdokonalíme, každá další fotka bude vypadat lépe, protože už známe nedostatky z předchozích fotek.

Krajinné schéma: Strom s prosvítajícím sluncem ve větvích

Příklady stereotypních fotografií: objímající se nebo líbající se lidi, za nimi v pozadí listy stromů, slunce se může „dotýkat“ okraje kmene stromu nebo větve, aby vyniklo.

Krajinné schéma: Kmen stromu, sloup, pilíř, zeď

Příklady stereotypních fotografií: jeden člověk se opírá o svislou podporu, druhý člověk k němu stojí čelem.

Krajinné schéma: Zábradlí, plot, zeď

Co mají společného všechny následující fotografie? Zábradlí, plot, kameny, keře – vždy se jedná o krajinné schéma, kdy je možné využít ubíhajících linií. Linie tady vedou přímo ke dvojicí lidí. Linie zde působí jako kompoziční prvek vedoucí oko diváka k cíli a prohlubují prostor fotografie.

Schéma: Dveře, vrata

Stereotyp: dveře slouží jako kompoziční zarámování hlavního motivu: dvou lidí.

Krajinné schéma: Rovná cesta

Příklady stereotypních fotografií: postavy uprostřed cesty, okraje cesty ubíhají do dálky, vytvářejí efekt hloubky fotografie a míří k dominantnímu bodu – k postavám nevěsty a ženicha.

Krajinné schéma: Pěkná tráva

Příklad stereotypu: nevěsta sedící v trávě, šaty má rozvinuté kolem sebe.

Jiný stereotyp pro stejné krajinné schéma: Novomanželé ležící na zádech v trávě, hlavami k sobě, tvář vedle tváře, rukama se vzájemně dotýkají.

Krajinné schéma: Hezká lavička

Příklady stereotypních fotografií: nevěsta se ženichem sedící na lavičce, ženich sedí na kraji lavice, nevěsta má nohy zvednuté na lavici, horní částí těla se opírá o ženicha.