Na svatbu se můžeme dívat dvojím způsobem: jako na frašku nebo jako na něco důležitějšího. Jaká je pravda?
Svatba jako fraška
Svatbu můžeme vnímat jako komedii pro lidi, kýč a černou díru financí. Kolem svateb se rozpíná obrovský byznys, který se snaží využít každé příležitosti, jen aby co nejvíc oškubal zákazníky o peníze. Chceš svatbu? Zaplať. Peníze se sypou fotografovi, kameramanovi, koordinátorce, za pronájem svatebního místa, floristce, dýdžejovi, cateringové společnosti, atd., atd. Všechno to plánování, dohadování s lidmi a stres! A pak – konečně ten den přijde, spousta svatebních hostů, ráno hektické, na obřadu nervozita, při focení romantické přetvářky. Kolik peněz se celkem projí a propije! Svatební hosté odcházejí i přesto znudění, ale naštěstí je konečně po všem. Měl to být dokonalý den, ale spousta věcí nebyla podle původních představ, celé to rychle uteklo a co z toho? Svatbu už nikdy víc!
Svatba jako životní událost
Na svatbu se ale můžeme dívat taky jiným pohledem (přitom se v článku nezabývám hledisky teologie a legislativy). V první řadě bychom měli vědět, proč svatbu pořádáme. Opravdu si přejeme jen divadlo pro lidi? Opravdu musí být všechno dokonalé? Nemůžeme si svatbu užít i v případě, že bude pršet nebo že se nepodaří jiné věci?
Pokud potřebujeme jen oficiální stvrzení sňatku, nemusíme pořádat žádnou svatební oslavu. Pokud ale chceme svatbu nějakým způsobem oslavit, je potřeba naplánovat větší akci. Svatba není výjimečnou události kvůli tomu, že jsme do ní vrazili spoustu úsilí a peněz, ani kvůli tomu, že všichni lidé jsou společensky oblečení. Je to naopak, do svatby jsme investovali spoustu peněz a přišli jsme společensky oblečení, protože chceme oslavit to, co se stalo. Ale co že se to vlastně stalo tak důležitého? Svatba bývá významná jednak pro snoubence, jednak pro jejich rodiče a jednak pro všechny ostatní svatební hosty jako společné setkání. Hned vysvětlím.
Svatba není životním zlomem, a přesto má smysl
Svatbu nemusíme vnímat jako životní zlom, po kterém přijde změna v životě. Tohle si myslet by byla chyba, tak to obvykle není. Možná i proto spousta lidí vnímá svatbu jako frašku – lidé totiž vědí, že k žádné změně nedojde, a proto pro ně svatba ztrácí smysl. Podle mě bychom ale na svatbu měli nahlížet spíš z těchto pohledů:
- Svatba je oslava spojení života dvou lidí – že se ti dva lidé vůbec někdy našli, nehledě na to, kolik let už spolu před svatbou žijí a kolik už mají dětí.
- Je to také vzdání díků rodičům novomanželů.
- Je to oficiální příležitost pro společné setkání všech lidí
1. Pro snoubence je svatba oslavou spojení jejich dvou životů v jeden jediný
Že se dokázali najít dva původně cizí lidé, kteří zjistili, že jim je spolu dobře, že chtějí věnovat svůj životní čas tomu druhému a že mají stejnou představu o společné budoucnosti. Některý člověk nemusí mít problém najít k sobě partnera/partnerku. Jsou ale lidé, kteří zůstávají celý život sami a při tom by si tolik přáli, aby našli někoho, s kým by mohli trávit společné chvíle…
2. Význam svatby pro rodiče
Pro rodiče novomanželů je svatba ukončením jedné životní etapy nebo alespoň připomínkou dětství jejich potomků. Rodiče si naposledy připomínají svoji rodičovskou péči tím, že pomáhají ráno oblékat nevěstu do svatebních šatů, ženichovi upravují kravatu a manžetové knoflíky. Při svatebním obřadu vede ještě jednou tatínek svoji dceru, podobně jako ji vedl za ruku v jejím dětství. Symbolicky předává ruku nevěsty ženichovi, dalšímu muži, který o ni bude pečovat v následující části života (jak už jsem uváděl v článku o focení svatebních obřadů). Svatební den je příležitost k tomu, aby se rodičům poděkovalo za výchovu jejich dětí.
3. Společné setkání dvou rodin
Význam svatby je i v tom, že se lidé společně setkají na jednom místě. Pokud se lidé zatím neznají, je to alespoň příležitost seznámit se. Někdy je situace taková, že nevěsta se ženichem žijí v zahraničí, a tak je svatba jedinečnou příležitostí, jak všechny svoje známé dostat k sobě na jedno místo a „být mezi svými“. Je to skvělá šance vyfotit se se všemi na památku velkého setkání. Není to jenom o tom, vyfotit se v řadě svatebčanů, splnit si svoji povinnost. Jak všichni víme, lidé se rodí a umírají. Fotografie s námi zůstává i jako záznam toho, co bylo a co už se nikdy znovu nevrátí. A kdo někdy někoho ztratil, tak ví, jak pro něj fotografie může být důležitá.
Nejdůležitější na svatbě jsou lidé
Víte, já už jsem se zúčastnil mnoha svateb. Na některé svatby se opakovaně vracím do stejných svatebních lokalit. Viděl jsem, že ten důležitý výsledný dojem ze svatby nedělá místo, kde se svatba odehrává – dvě svatby vypadají vždy různě, i když se odehrávají na stejném místě. To důležité nejsou ani šaty, které na sebe nevěsta vezme nebo výběr svatební kytice. Vždycky je to o lidech. Ten rozhodující vliv na náladu a prožitek svatby mají vždycky lidé, ať už nevěsta a ženich, tak i všichni ostatní svatební hosté, kteří se kolem nich sejdou. A hodně záleží, jací ti lidé jsou a jak si svoji svatbu prožijí. Můžou ji vnímat jako frašku, pokud to tak chtějí nebo nedokážou jinak. Ale stejně tak ji můžou prožít způsobem, který v jejich paměti zůstane jako nesmazatelná vzpomínka na něco vzácného a neopakovatelného.
Jak se na svatbu díváte vy? Zanechte komentář ;-)
