Jak fotit svatbu 2. díl – Přípravy nevěsty a ženicha

Proč fotit svatební přípravy ženicha a nevěsty. Pro koho mají fotografie svatebních příprav význam. Tipy k focení ranních příprav na začátku svatebního dne.

Minule jsem psal o tom, že focení svatebních detailů a příprav je významným úvodem do příběhu svatebního dne. V dnešním článku se do svatebního vyprávění ponoříme ještě více a poprvé navštívíme nevěstu a ženicha. A to zrovna v okamžiku, kdy se oba ráno před obřadem připravují.

Význam fotek svatebních příprav pro rodiče

Na schůzkách s klienty často říkám, že svatební fotografie nebudou sloužit jenom jim, ale i jejich rodičům. Fotky, které mohou mít pro rodiče větší význam, jsou právě oblékání nevěsty a ženicha. Pro někoho to může být docela překvapivé. Co je na fotkách oblékání tak zajímavé?

Odpověď se skrývá v tom, co už si lidé často ani nepamatují. Kolikrát tě jako dítě oblékala maminka nebo tatínek? Celé dětství ti kupovali oblečení, zkoušeli s tebou boty v obuvnictví, narovnávali čepici, aby ti nepadala do očí. Když jsi šel do tanečních, tak ti možná poprvé táta nebo brácha ukazovali, jak si máš uvázat kravatu.

A když už děti rodičů dávno vyrostly a chystají se na svatební obřad, je to jedinečná příležitost celé to dětství si připomenout. Naposledy své dceři upravit šaty, naposledy urovnat synovi kravatu, než odejde žít společný život s někým jiným než s rodiči. A je celkem jedno, jestli se dneska lidi berou až po dvaceti letech společného soužití, protože to nic nemění na té symbolice a na té připomínce dětství.

Takže pokud nevěsta/ženich mají stále svoje rodiče, může být dobrý nápad přizvat je na dopolední přípravy, aby jim rodiče ještě jednou pomohli s oblékáním. Takové fotky nemusejí být tolik atraktivní pro novomanžele, ale pro rodiče význam mají.

Detail šněrování svatebních šatů nevěsty

Svatba – fraška nebo významný den?

Na svatbu se můžeme dívat s úšklebkem jako na frašku. Mám ale za to, že svatební fotograf by měl fotit srdcem a rozhlížet se kolem sebe s empatií. Taky je k tomu dobré přistupovat individuálně – možná že ženich nevyrůstal s rodiči, možná je zvyklý starat se celý život sám o sebe. I jeho pečlivé zavázání tkaniček u bot je ale to poslední, které dělá jako svobodný. Možná ani netušíte, jak dlouho sháněl tyhle boty, aby vypadaly na obřadu dobře (a aby se s nimi zavděčil dominantní partnerce :-)).

Rozumíš, co tím chci říct? Že zkrátka v každé situaci můžeš najít něco hlubšího a významnějšího, než se zdá na první pohled. Protože celý svatební den je sám o sobě výjimečný. Jinými slovy vyfotit zapnutí saka ženicha není o informaci: „Tak si, milé děti, představte, že si ženich ráno zapnul sako!“ Zapnutí saka a připevnění korsáže znamená završení všech dosavadních příprav, měsíců plánování, finančních útrat a partnerských hádek o tom, jakou zvolit barvu toho saka :-)

Přivykání nevěsty a ženicha na svatební focení

Dalším důvodem, proč fotit nevěstu a ženicha v průběhu svatebních příprav, je ten, že si fotograf i klienti na sebe postupně vzájemně zvykají. Klienti si zvykají na to, že na ně stále míří veliký objektiv a že sem tam cvakne fotoaparát. Na někoho, kdo se není zvyklý fotit, to může být ze začátku trochu nepříjemné. Přitom fotograf před sebou určitě nepotřebuje lidi, kteří až příliš vnímají každý jeho pohyb a stisk spouště.

Osobně se snažím o to, aby si mě lidé přestali všímat, abych se stal téměř neviditelným. Jedině pak můžu fotit přirozený běh událostí před sebou. Někdy mám s klienty před svatbou pouze jednu osobní schůzku, neproběhne předsvatební focení, a tak je dobré mít alespoň tento pozvolný seznamovací proces při ranních přípravách. Kdybych dorazil až na svatební obřad, možná by klienti byli před foťákem více nesví.

Co fotím v průběhu svatebních příprav

Každá svatba je jiná, takže se fotí jinak. V minulosti jsem se pokoušel fotit podle podobného pořadí, podle stejných vzorců. Možná vám to přijde zvláštní, ale takovýto jednotný přístup přinese pokaždé jistou uspokojivou úroveň výstupu, já i klienti můžeme víceméně přesně očekávat, co bude výsledkem, na žádnou fotku se nezapomene. V tom, co děláš pořád dokola, se stále zdokonaluješ a přinese ti to posléze i značnou úsporu energie a času. I v postprocesu už skoro přesně víš, která fotka přijde na kterou stránku fotoknihy, takže si stačí v hlavě naplnit šablonu fotoknihy a je to jak na běžícím páse. Věřím, že takový „více racionální“ přístup je svým způsobem i zodpovědný, ale omezuje kreativitu a přestáváš vnímat emoce ve scéně. Fotit podle zaběhaných pravidel bych doporučil začínajícím fotografům, protože tím si vypilují řemeslo a neudělají nějakou botu. Pro pokročilé fotografy ale nic jako pevná šablona neexistuje, všechno se musí přizpůsobovat konkrétní situaci a to někdy hodně. Ano, věřím, že asi každý zkušený fotograf stále používá (možná i nevědomky) svoje zažité vzorce chování a pokud zrovna výrazně neexperimentuje (což se zrovna na neopakovatelné svatbě může docela vymstít), tak fotí podle svých zažitých a osvědčených schémat. Nebo to máš jinak?

Každopádně vím, že některé ženy chtějí „pro legraci“ fotku v natáčkách. Jiné ženy by mě za něco takového zavraždily.
Vím, že některé ženy chtějí fotit průběh make-upu, fotky Před a Po. Jiné ženy by mě za něco takového zavraždily.
Vím, že krásné nohy jsou pro některé ženy jejich pýchou, proto přímo touží po fotce, kde si navlékají podvazek. Jiné ženy by mě za něco takového zavraždily.

svatební přípravy - vizáž pro nevěstu — svatební přípravy – vizáž pro nevěstu

Tipy z vlastních zkušeností:

Samozřejmě vnímej, odkud svítí světlo. Tradičně by model měl stát obličejem k oknu. Nejlichotivější pro nevěstu bývá přímé čelní světlo (nezdůrazňuje nerovnosti pleti). Pro ženicha můžeš použít i dramatičtější boční světlo. Pro siluety použij protisvětlo z okna.
Zhasínej žluté světlo lamp a lustrů! Pokud jde zároveň z okna denní modré světlo, dokáže to nepříjemně promíchat barvy světla v obličejích lidí. Lidé pořád rozsvěcují lustry v dobré víře, že nám fotografům pomáhají – tak se usměj a zhasni. Nebo foť černobíle.
Pokud nechceš fotit čistou reportáž, neboj se do dění hodně zasahovat a režírovat, přemisťuj nábytek i lidi kvůli lepším fotkám. V místě příprav bývá často málo světla i prostoru, a tak je potřeba nenechat se tím zastrašit a vytěžit z toho mála maximum.
Je běžné, že svatebčané pro svatební přípravy podcení čas a pak hodně pospíchají v té části focení, kde se nevěsta připravuje do šatů, atd. Obvykle používám pouze frázi „nespěchej“, nikoli „pomalu“ nebo „nehýbej se“, nedejbože „udělej to ještě jednou“. Když nestihneš záběr v pohybu, nemáš zatím dost hbitosti. Vědomě zastavený pohyb může dokonce působit nepřirozeně strnule. A zároveň si tím můžeš snížit respekt svatebčanů :-)
Chodidla a prsty na nohou jsou jednou z nejméně esteticky působivých částí lidského těla. Situaci ještě zhoršují náplasti, různé ortopedické výstelky, neviditelné ponožky atd. To všechno vedlo po čase k tomu, že jsem nazouvání bot přestal fotit nebo to fotím ve větším záběru na celé tělo :-) Tolik retušování a stejně to byla vždy první fotka, která opustila návrh fotoalba! :-) Takže pokud nechceš uvádět ženy do rozpaků, můžeš svatební střevíce nafotit předem jako jeden ze svatebních detailů a nazouvání střevíců se pak už úplně vyhnout.
Navlékání podvazku – podobné jako u chodidel, ženy bývají na svoje nohy obzvláště citlivé, přály by si je štíhlejší a bez žilek, takže fotím spíš z větší vzdálenosti. Nohám sluší fotit je z boku (tím se ukážou v celé jejich délce bez perspektivního zkrácení) a propnuté už od špiček prstů (aby se nohy prodloužily a zpevnily)
Řetízek, náušnice, podvazek, střevíce – to všechno by na sebe nevěsta měla vzít až v okamžiku, kdy už na sobě má svatební šaty – pokud si přeješ reprezentativnější fotky.
Zapnutí opasku ženicha – připadá mi, že svatební fotografové a kameramani to často snímají jen ze zvyku nebo ze setrvačnosti – ale ve skutečnosti to upoutává pozornost na pivní pupky. Ani zastavené fáze pohybu paží nejsou při téhle činnosti moc zajímavé, takže se to obvykle už ani nesnažím vyfotit.

Ale ještě jednou: žádné „pravidlo“ rozhodně není neporušitelným, jsou to jen tipy a vodítka. Zároveň je potřeba nezapomínat, že mnohem více důležité je vyfocení správného okamžiku, použití světla a výtvarné (kompoziční) řešení. To už ale patří k obecným dovednostem fotografa a to není obsahem tohoto článku.

Přípravy máme hotové, a jelikož jsme nabrali proti časovému harmonogramu svatebního dne zpoždění (už jsme měli dávno sedět ve svatební koloně aut), tak příště vyfotíme první setkání nevěsty a ženicha a pak se rychle přesuneme rovnou na focení svatebního obřadu!

Jak fotíš svatební přípravy ty?

Nepochybuji, že přístupů k focení svatebních příprav existuje tolik, kolik je na světě svatebních fotografů. Jestli máš nějaké tipy nebo zajímavé historky z natáčení, nestyď se a sdílej je s ostatními svatebními fotografy/kameramany dole v komentáři ;-)