Jak se stát fotogenickým a co to ta fotogeničnost vůbec je

Jste fotogeničtí? Jakto, že někteří lidé vypadají na všech fotografiích ještě lépe než ve skutečnosti? Jakto, že jiní lidé působí naživo atraktivně, ale na fotkách jim to nikdy nesluší? Je fotogeničnost nějaký vrozený talent, nebo se dá naučit?

Co je fotogeničnost

Definic fotogeničnosti můžeme najít celou řadu – zaměřených na fyzický vzhled i přesahujících do abstraktnějších rovin.

V souvislosti s fotogeničností nemusíme mluvit jen o lidech, ale i o zvířatech, o fotogenických budovách, krajinách i předmětech. Jelikož většinou hovoříme o (ne)fotogenických lidech, i já se v článku soustředím pouze na lidi.

Existuje fotogeničnost?

Někteří lidé fotogeničnost zcela popírají. Existuje vůbec něco takového jako fotogeničnost, není to jen výmluva neúspěšných fotografů a modelek?

Určitě je rozdíl, když vnímáme objekt dvěma očima v trojrozměrném prostředí a když vnímáme jeho projekci v dvourozměrném zobrazení. Znáte to, jak lidé říkají, že na obrazovce vypadají silnější? V reálném světě si můžeme člověka obejít a zjistit, jak vypadá ze všech stran. Na fotografii ale máme informací méně, vidíme člověka jen z jednoho úhlu (a někdy bohužel v jeho nejširším rozměru). Nejen že jsme ochuzení o vizuální informace, ale i o informace o tom, jak se člověk pohybuje, jak hovoří, jak se vyjadřuje – to všechno vytváří náš celkový názor na člověka, na jeho charisma, někdy to přidává body k našemu pozitivnímu hodnocení, jindy naopak ubírá.

Už jen tento samotný fakt, že vnímáme objekty jinak ve 2D a 3D, vytváří určitou rozdílnost mezi reálným a zobrazeným a dává proto možnost vzniknout schopnosti, kterou můžeme označovat jako… fotogeničnost. Takže mám za to, že tvrzení typu „fotogeničnost neexistuje“ bývají spíše jen marketingové slogany fotografů a filmařů, kteří chtějí povzbudit své klienty. Oni to většinou myslí tak, že šikovný tvůrce dokáže zachytit každého člověka způsobem, aby se líbil sám sobě i ostatním lidem. Technicky vzato ale fotogeničnost skutečně existuje.

V minulosti jsem také tíhl k tvrzení, že fotogeničnost neexistuje. Praxe ale ukazuje, že při některých foceních musím přemýšlet přece jen o něco více a vynaložit větší dávku úsilí pro dosažení uspokojivého výsledku než u focení s jinými lidmi. Fotogeničnost existuje, jen ji člověk někdy musí taktně zamlčet, případně i v rámci profesionality popřít :-)

 Fotogeničnost = krása?

Být fotogenický neznamená být krásný. Fotogenický může být i člověk, který je obecně hodnocený jako méně atraktivní.

Online slovník cizích slov definuje pojem fotogenický jako „vhodný pro fotografování a filmování“. Toto pojetí se mi nezdá úplně správné, alespoň ne z obecného pohledu.

Když tvrdím, že fotogeničnost existuje, nemyslím tím, že bychom se měli v tvorbě věnovat pouze fotogenickým objektům. Ty možná mají smysl pro určitá fotografická reklamní a komerční odvětví, ale jak se k fotogeničnosti staví ostatní žánry? Není někdy žádoucí zachytit právě tu určitou nesymetričnost, tu odchylku od sterilně krásné a „ideální podoby“, která dodává člověku jeho charakteristický rys? Není někdy nepřesnost (čti „nedostatek“) člověka tím, co z člověka činí jedinečnou bytost, zajímavou a zamilováníhodnou?

Jak se dá využít efektu fotogeničnosti v náš prospěch?

Fotogeničnost, jak jsem ji popsal, nemusí samozřejmě působit jen jako náš nepřítel. Naopak se dá dobře využít v náš prospěch. Jak? Zkrátka tím, že člověka zobrazíme doslova v tom nejlepším světle, z nejlepšího úhlu pohledu, z nejlichotivější vzdálenosti. Potlačíme nedostatky a naopak zvýrazníme přednosti.

Jinými slovy upoutáme pohled diváka na to nejhezčí, co na člověku je a skryjeme všechno, co nevypadá dobře. Příkladů existuje nekonečná řada, uvedu jen pár pro představu:

• člověka s dvojitou bradou fotíme shora, ne zespodu
• člověka s velkým nosem fotíme zepředu, ne z boku
• člověka s nosem na stranu fotíme z profilu
• člověka s odstátýma ušima fotíme zboku
• člověka s hezkým úsměvem necháme usmát
• člověka s širokým tělem zobrazíme třeba jen v portrétu obličeje, kde zvýrazníme jeho pěkné oči
• zvolíme takový typ svícení, který tvář zeštíhlí (nebo naopak zešíří podle potřeby)
• atd., atd.

Je fotogeničnost zásluhou modela nebo fotografa?

Jestliže fotogeničnost vnímáme jako schopnost člověka vypadat atraktivně v reprodukované podobě, může s touto schopností pracovat jak model, tak i fotograf (příp. další lidé jako jsou vizážistka, stylistka…).

Jak může člověk vylepšit svoji fotogeničnost

Důležité je uvědomit si, že fotogeničnost není pouze o fyzickém vzhledu. Fotogeničnost úzce souvisí s vnitřním stavem člověka, dále s pohybovým talentem, který se dá zdokonalovat třeba studiem tance. Někdo druhého člověka objímá, jako kdyby byl opilý, jiný to dokáže s nestrojenou elegancí. Některé ženy drží květinu nebo skleničku ladně, konečky prstů, jiné chytají předměty mužně celou dlaní. Pohybem a sportem si člověk zlepšuje držení těla, vzpřímenou páteř. Dámy se mohou naučit elegantní chůzi nohu přes nohu, zlepší si tak svoji fotogeničnost oproti těm, které chodí těžkopádně a přiohnutě.

Příklady toho, jak lidé ovlivňují svoji vlastní fotogeničnost:

• upravená vizáž (oblečení, make-up, účes, opálení pleti…)
• nálada a energie člověka (odpočatý vs. nevyspalý člověk)
• pohybové schopnosti: styl chůze, způsoby dotýkání se předmětů
• vzpřímené držení těla vs. nahrbená záda
• uvolněný výraz člověka vs. křečovitý výraz
• přirozený výraz vs. falešný úsměv, nepřirozené ksichtění atd.

Související témata:

• Proč ženy potřebují vypadat krásně?
• Jaké chyby dělají nejčastěji páry před objektivem

Jak může fotograf přispět k fotogeničnosti lidí

Jedním z hlavních úkolů (komerčního) fotografa je právě to, aby lidé na jeho fotografiích vypadali hezky, aby se líbili sami sobě. Pochvalu si nezasluhuje ten, kdo fotí hezké lidi, ale ten, kdo umí vyfotit každého, aby na fotografii vypadal atraktivně.

Související: Fotit krásné věci nebo fotit krásně? aneb proč je většina fotografií o ničem

Příklady prostředků, kterými fotograf vědomě ovlivňuje vzhled člověka pro fotografii:

• úhel focení (zespoda dvojitá brada, prodloužené nohy…)
• technické nástroje (ohnisková vzdálenost objektivu: rybí oko deformuje obličej…)
• vlastnosti světla, zejména kvalita a směr (boční světlo zvýrazňuje vrásky a nerovnosti pleti, tvrdé světlo vrhá nelichotivé stíny do obličeje, stíny v očích a kruhy pod očima…)
• kompozice prvků v obraze
• pózování modela
• pořízení většího počtu fotografií pro možnost výběru

Fotogeničnost z pohledu praxe svatebního fotografa

„S námi to budeš mít těžké, my nejsem fotogeničtí,“ říkají mi často lidé před fotoaparátem. Nebo: „Nás nefoť, my nevypadáme na fotkách dobře.“ Při rychlé reportáži je opravdu těžké vyfotit každého tak, aby na fotografii vypadal co nejlépe. Není čas ani možnost pracovat s člověkem a prostředím, ve kterém se nachází. A často bývá před fotoaparátem více lidí, někdo se tváří lépe, jiný hůře. Pak nezbývá nic jiného, než prostě koukat na všechny fotky a vyhazovat nepovedené momenty nebo některé lidi ořezat ze záběru. Nezveřejňovat osoby v nelichotivých podobách patří k základním vlastnostem etického chování fotografa.

Jsou silnější lidé fotogeničtí?

Obecně bývá náročnější fotit silnější postavy nejen kvůli jejich vzhledu, ale i kvůli jejich nižší dávce sebedůvěry, která silnější osoby někdy doprovází. Nízké sebevědomí se na nižší fotogeničnosti určitě taky podepisuje. Ale pozor, neříkám, že silnější lidi jsou nefotogeničtí. Jen je nechte zkusit vyfotografovat začátečníkem a profi fotografem. Uvidíte, že ten rozdíl ve zkušenostech fotografů bude na výsledné podobě fotografií znát.

• Tipy pro plnoštíhlé nevěsty

Fotogeničnost úsměvu

Říká se, že úsměv sluší každému. Hmm, budu asi znovu za kacíře, ale i tento „mýtus“ bych chtěl ze svých zkušeností popřít. Ano, fotil jsem už lidi, kteří se mi líbili mnohem více s vážným výrazem obličeje než s úsměvem. Pravda, je to asi tak jeden případ z tisíce (a navíc ho nemůžu z etického důvodu dokázat), ale je to tak.

Fotogeničnost z vašeho pohledu

Jaký máte názor na fotogeničnost vy? Pokud si to nechcete nechat jen pro sebe, napište svoji myšlenku do komentáře ;-)