Jak přesně dokážete odhadnout čas na postproces fotografií?

Kdo se živí fotografováním a zpracováním fotografií, určitě umí nějaký způsobem odhadnout, kolik času mu zabere každá zakázka. Pokud si ale zkusíme potřebný čas přesněji spočítat, možná nás překvapí, jak jsme se původně mýlili. Výpočet je o to důležitější pro začínají fotografy, kteří zatím nemají své odhady přesné. Jak tedy spočítat časovou náročnost fotografické zakázky?

Nejprve si pojďme uvědomit, k čemu je vůbec užitečný takový odhad práce na zpracování fotografií:

  • Spolu se získáním zakázky si můžeme v diáři rezervovat i potřebný čas pro její zpracování. Můžeme tak lépe plánovat měsíce dopředu svoji dovolenou a také se díky tomu nedostaneme do situace, že bychom v sezóně nestíhali (pokud nepřijde nemoc nebo něco jiného nepředvídatelného).
  • Zákazníkovi umíme přesněji říct, kdy bude jeho zakázka hotová. Nemusíme tak čelit neustálým otázkám „kdy už to bude?“. Pokud vidíme, že je náš diář zaplněný, můžeme s tím zákazníka seznámit ještě před uzavřením dohody o zakázce. Předejte tím pozdějšímu zklamání a nespokojenosti zákazníka.
  • Podle odhadu času umíme přesněji určit cenu pro zákazníka.
  • Podle časového odhadu můžeme v průběhu zpracování zakázky neustále sledovat, jestli máme zpoždění, předstih, atp. Podle toho přizpůsobíme své další činnosti.

Jak spočítat časovou náročnost zpracování fotografií?

Pokud nechceme pracovat pouze s odhady, je potřeba mít za sebou už několik zakázek podobného typu. V závislosti na podobě vašeho workflow si musíte zakázku rozdělit na menší části. Já osobně používám sériový způsob zpracování fotek, takže si zakázku nejprve rozložím na jednotlivé podprocesy:

Při prvních zakázkách si změřím, jak dlouho mi jednotlivé procesy trvaly. Samozřejmě si zapíšu čas podělený na jednu fotografii, protože každá zakázka sestává z jiného množství fotografií.

Čím více zakázek takto změřím, tím přesnější odhad získám pro budoucí zakázku. Odhad příští zakázky je průměrem změřených hodnot.

A teď pozor, důležitá otázka:

Pokud měříme dobu zpracování procesu, měli bychom v ní započítat i dobu na přestávky a všechny naše další prodlevy?

Ano! Musíme měřit reálný čas včetně různých nahodilých výpadků v práci, které předpokládáme že se budou stávat i při zpracování budoucích zakázek. Zdá se to jako jasná věc, někoho by ale mohlo svádět změřit si čas úpravy 30 fotek, při které bude pracovat naplno. To by pak vynásobil, ale ono ejhle, časový odhad by byl výrazně podhodnocený. Možná budete překvapení, kolik času strávíte různým rozptýlením (pracovním i nepracovním) a odpočinkem. Zvlášť při velkých zakázkách, kdy musíme zpracovat obrovské množství fotografií, nejsme schopní pracovat nepřetržitě v jednom kuse jako roboti. Nevím, jak to máte vy, ale u mě platí, že čím větší zakázka, tím delší přestávky si moje mysl vynucuje.

V praxi používám tabulkový editor, do kterého jen zapíšu počet vyfocených fotografií. Potřebuji také vědět, kolik fotek vyberu k úpravě z celkového počtu nafocených snímků. Já už vím, že upravuji v průměru jen každou pátou fotku, ostatní vyfocené snímky zahazuji. Jednoduché vzorečky mi pak spočítají, kolik času potřebuji na každý podproces zpracování fotek, včetně celkového součtu hodin. Samozřejmě potřebuji vědět dopředu, kolik bude nová zakázka obsahovat fotek. Do budoucna je to tedy méně přesný odhad, na počátku zpracování zakázky, kdy už známe počet snímků pro zpracování, je to už ale dost přesná predikce. 

Možná někomu připadá procesní měření práce příliš složité. Každý si ale může podobným způsobem změřit úpravu počtu X fotek (včetně přestávek) a hodnotu vynásobit číslem, které mu vypočítá dobu pro zpracování počtu fotek příští zakázky.

Sdílejte prosím!

Štítky:

Blog svatebního fotografa » Postproces svatebních fotografií
4. 4. 2020, aktualizace 17. 5. 2020
Autor: svatební fotograf Petr Doležal

Odebírat
Upozornit na
0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments