Kontrast a teorie relativity ve fotografii

Albert Einstein vyslovil obecnou teorii relativity v roce 1916. Na rozdíl od speciální teorie relativity se ta obecná zabývá neinerciálními soustavami. Takže teď už víte, co obsahem článku určitě není :-)) Místo toho si povíme, jak relativita funguje ve fotografii. Ve výtvarném oboru hovoříme o kontrastu.

Princip relativity (kontrastu)

Princip je jednoduchý pro všechny případy: pokud vedle jednoho objektu umístíte druhý objekt s jinými (opačnými) vlastnostmi, pak vlastnosti prvního objektu vyniknou více, než kdybyste první objekt zobrazili samotný.

Všechny prvky v obrazu i mimo obraz (např. okolní intenzita a barva světla) na nás totiž působí společně a vzájemně ovlivňují naše vnímání.

Jak princip kontrastů využít ve svatební fotografii?

Relativita retušované pleti ve fotografii

Pokud na svatební fotografii vyretušujete pouze pleť nevěsty a pleť ženicha neretušujete nebo ji retušujete méně, potom se zdá pleť nevěsty v kontrastu se ženichem ještě hladší, než kdybyste retušovali oba lidi stejně. Můžete se tak vyhnout přehnanému efektu přežehlené kůže, která vypadá nepřirozeně jako povrch plastu – a přesto bude pleť nevěsty působit zdravě a lichotivě.

Mimochodem, podle mého názoru mužům ani nesluší přehnané uhlazování pleti, vypadají pak zženštile – zatímco by měli působit drsně a mužně.

Relativní šířka těla u lidí na fotografii

Představte si situaci, kdy chcete dosáhnout vjemu co nejužšího pasu nevěsty (nebo jiné modelky). Modelku natočíte bokem k objektivu, to bývá její nejužší rozměr pro zobrazení v ploché 2D fotografii. Pokud si ale vzpomenete na princip relativity, můžete docílit ještě výraznějšího vjemu užšího pasu (a to ani nemusí zadržovat dech). Požádejte modelku, aby se od pasu dolů nepohnula, ale aby jen mírně natočila vzdálenější rameno směrem k vám. Tímto způsobem uvidíte z pohledu fotografa širší délku ramen. A v důsledku kontrastu širších ramen bude pas vypadat ještě užší než původně.

Relativita ostrosti

Jsou oči na fotografii ostré? Ano i ne. Je to relativní. Vůči ostrému okolí jsou oči rozostřené. Pokud ale rozostříme část fotografie v okolí očí, potom budeme oči na fotografii vnímat jako by byly ostřejší než v prvním případě. Takto lze částečně vylepšit chybně zaostřené snímky.

Vnímání ostrosti obrazu záleží i na dalších parametrech. Na velikosti obrazu, na tom, z jak velké vzdálenosti se na fotografii díváme, atd.

Tonální kontrast ve fotografii

Pokud vedle světlé části obrazu umístíme tmavou část, obě části se vzájemně ovlivní. Světlejší část budeme pak vnímat ještě světlejší než původně, naopak tmavší část budeme vnímat ještě tmavší než kdyby zůstala samotná.

Tonální kontrast v portrétní fotografii

V portrétní fotografii máme situaci, kdy vyfotografovanou osobu obklopuje nějaké okolí. Pokud je okolí světlejší než osoba, budeme vnímat osobu jako tmavou, což obvykle nechceme. Jestliže ale umístíme osobu proti tmavému pozadí, pak osoba více vystoupí do popředí, více vynikne, protože se bude zdát světlejší. Proto jsou v postprocesu portrétních fotografií oblíbené viněty, které mají význam jednak kompoziční (usměrňují oko diváka do středu obrazu) a jednak pomáhají zajistit žádoucí tonální kontrast.

Vzájemné ovlivňování tónů

Prohlédněte si následující obrázek. Je vytvořený ze tří stejnoměrně světlých pruhů. Když se ale pozorně zadíváte na prostřední pruh, bude se vám zdát, že má nahoře světlejší část a dole že je tmavší. Je to dáno tím, že nahoře sousedí s tmavším pruhem a dole se světlejším pruhem. V kontrastu s okolím vnímáme proměnlivou tonalitu.

Tonální kontrast - tón je vnímán rozdílně ve vztahu ke svému okolí

Tonální kontrast – světlost odstínu je vnímána rozdílně ve vztahu ke svému okolí. Pokud se vám nezdá, že by byl prostřední pruh nahoře světlejší a dole tmavší, zkuste přimhouřit oči, rozdíl pak ještě více vynikne.

Rámečky a okolní pozadí fotografií

V souvislosti s tonálním kontrastem se můžeme zamyslet i nad bezprostředním okolím fotografie. Fotografie můžeme vytisknout s rámečkem, tradičně bílým. Můžeme je umístit do online galerie, ve kterých bývá populární i černé pozadí. Svoje fotografie zveřejňujeme i na sociálních sítích, Instagram má bílé pozadí. Měli bychom vědět, že při vložení fotografie do bílého pozadí budeme fotografii vnímat jako celkově tmavší (nebo přinejmenším její okraje). Naopak na černém pozadí se bude fotka jevit celkově světlejší, více „vystoupí do popředí“. Někdy je to žádoucí a někdy ne. Proto když pečlivě připravujeme nějaký finální výstup, musíme vědět, jaký bude vzhled pozadí konkrétního média. Můžeme s tím počítat už při úpravách, kdy v programu (např. Adobe Photoshop nebo Lightroom) nastavíme odpovídající odstín editačního okna a pak teprve fotografii finalizujeme.

Kontrast barev ve fotografii

„Dokážu vám blátem namalovat pleť Venuše, pokud mi dovolíte vytvořit k ní pozadí, jaké budu chtít.“

Eugène Delacroix – francouzský malíř romantismu

Eugène Delacroix si dobře uvědomoval zákonitosti indukce doplňkových barev. Ta nám říká, že barvu objektu můžeme přizpůsobit okolními barvami. Každá barva opticky přidává svoji doplňkovou barvu do barvy vedle sebe. Doplňková barva je barva protilehlá ve spektrálním kruhu barev.

Takže když umístíme člověka na karmínově červené pozadí, barva pozadí bude pocitově zabarvovat pleť člověka svojí doplňkovou barvou (v našem případě je doplňková barva k červené odstín zelené). Ale to asi nechceme, aby lidi na fotkách působili nezdravě zeleně, že ne? Princip indukce barev se dá samozřejmě využít i naopak v náš prospěch.

Působení barev okolního prostředí při pohledu na monitor

Princip působení okolních barev má i jednu důležitou vlastnost při práci na barevných úpravách fotografie. Pro přesné úpravy barev by měl fotograf samozřejmě používat kvalitní fotografický monitor a mít ho zkalibrovaný. Ale také by měl vědět, že fotografovo vnímání jasů a barev může významně ovlivnit barva a intenzita osvětlení v místnosti, barva okolního nábytku, atp. Problematika barev při úpravách fotografií je poměrně složité a rozsáhlé téma, proto jsem vám k tomu sepsal celý článek.

Shrnutí

Ve svatební fotografii si musíme dávat pozor na vzájemné vlivy prvků umístěných vedle sebe. Někdy potřebujeme prvky od sebe oddělit, abychom zamezili nežádoucímu působení kontrastů, jindy naopak chceme hledat prvky, které podpoří a dají vyniknout našemu záměru.

Představil jsem několik typů kontrastu:

  • kontrast retušované vs. neretušované pleti
  • kontrast šířky jednotlivých částí lidského těla (využitelný při pózování)
  • kontrast ostrosti
  • kontrast tonální
  • kontrast barev

Možná vás napadnou další typy kontrastů. Jestli některý z nich často využíváte při fotografické činnosti, dejte vědět v komentáři pro další čtenáře.

Sdílejte prosím!

Štítky: , , ,

Blog svatebního fotografa » Úvahy svatebním fotografům
19. 1. 2020, aktualizace 13. 7. 2020
Autor: svatební fotograf Petr Doležal

Subscribe
Upozornit na
0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments