Vršovický zámeček – svatba očima svatebního fotografa

Ve Vršovickém zámečku (někdy nazývaném Rangherka) jsem fotil svatbu už mnohokrát. Vždy to ale byla menší zakázka, maximálně na dvou nebo tříhodinové fotografování svatebního obřadu plus portrétních fotografií svatebčanů, nevěsty a ženicha. Z tohoto důvodu vnímám svatby Vršovického zámečku jako takové pěkné etudy pro svatební fotografy.

Pro snoubence je Vršovický zámek hezké místo, kde se dá pohodlně zaparkovat, říct svoje ano, v areálu vyfotografovat skupinky i novomanželské fotografie. Komu by nestačilo okolí zámečku, může se kousek přemístit do Havlíčkových sadů (Grébovky), které svojí rozmanitostí uspokojí i náročnější fotografické touhy.

Svatby ve Vršovickém zámečku se konají pod záštitou Úřadu městské části Praha 10. Obřadní síň Vršovického zámku tak patří do klasické řady pražských svatebních síní.

Svatební obřad ve Vršovickém zámečku

Čeho využít při fotografování svatby ve Vršovickém zámečku? A na co si dát naopak pozor?

Fotografování venku před Vršovickým zámkem

Začít fotografovat už můžete samozřejmě venku, prostory před zámkem jsou fotogenické a maximálně vám můžou překážet zaparkovaná auta svatebčanů. Doporučuji vyfotit aspoň jeden celek zámečku, tak jako při každé svatbě, aby měli budoucí manželé zaznamenanou budovu, kde se oddali jeden druhému. Možná je to samozřejmé, ale píšu to proto, že někteří fotografové na to můžou zapomenout a v zápalu akce se soustředí hned na lidi.

Co se týče lidí, můžete fotografovat výstup nevěsty z automobilu, vzájemné vítání lidí, někdy i připínání svatebních vývazků, zkrátka cokoliv se na místě děje. No dobře, úplně všechno ne: Pokud budou lidi z aut vystupovat s igelitkami v rukou, s rozepnutými kalhotami nebo v chladnějších obdobích v nevzhledných svršcích, asi by vám za jejich fotky později nepoděkovali :-)

Předsálí

V předsálí svatební síně se nachází velké zrcadlo, kde můžete vyfotit pár fotografií snoubenců ještě před začátkem svatebního obřadu. Pro stylizované fotografie to může být trochu složitější, protože když je místnost plná svatebčanů, zrcadlo je odráží. Aniž bych ale někoho nabádal, snad vždy k zrcadlu přijde ženich nebo nevěsta, aby naposledy doladili svoje oblečení před začátkem obřadu. V předsálí se také většinou předávají snubní prsteny a občanské průkazy matrikářce a řeší se tu další oficiality (jako pořadí lidí při nástupu na začátku obřadu). Takže pokud si přejete zachytit úvod do svatebního příběhu, netrpělivé a nervózní výrazy snoubenců – které už ke svatbám prostě patří – tak právě v předsálí máte dobrou příležitost.

Svatební síň Vršovického zámku

Obřadní síň Vršovického zámku je stavebně skutečně hezká, od roku 2014 po rekonstrukci. Nečekejte obyčejnou radniční místnost s projektorem na stropě a hasičákem v pozadí. Místo toho se tady člověk setkává se sloupy, zajímavým lustrem, vzhlednými židlemi pro hosty, schodišti do všech stran, červeným kobercem, uměleckou plastikou v popředí, klavírem… Celkový dojem na mě působí dobře. Pro fotografie je podle mě zajímavý především pohled zezadu od dveří síně.

Nástup svatebčanů do síně

První, na co musím upozornit, je focení nástupu svatebčanů. Prakticky hned za dveřmi z předsálí následuje pár schodů dolů do svatební síně a mnohé fotografy by mohlo napadnout fotit přicházející lidi právě na schodišti. Ale pozor na to, situace je stejná jako všude jinde, kde je potřeba překonat schody, obrubník nebo jiné převýšení: většina lidí (zejména dam s dlouhými šaty) vám tam přirozeně sklopí hlavu, aby nespadla. Fotka nevěsty, která chudák smutně se sklopenou hlavou přichází do svatební síně, může působit poněkud… ehm… :-)

Barvy světla

Na co dál si dát pozor při fotografování? Především na barvy fotografie, tj. vyvážení bílé. V zámku se setkáváme s mísením třech barevných teplot světla: chladné „modré“ sluneční světlo přicházející okny zvenčí (cca 5.500 K), teplejší umělé světlo ze stropu (cca 2.700 K) a dekorativní světlo umělecké skleněné plastiky, která se nachází v čele sálu (před nastoupeným ženichem a nevěstou). Barevnost podsvícení plastiky se dá měnit na přání, protože nabízí tisíc barevných odstínů. Pozor na to, že tahle barva se samozřejmě trochu odráží i v postavách ženicha a nevěsty, které stojí čelem přímo k plastice, kousek od ní. Laik si toho možná ani nevšimne, ale cvičené oko fotografa vidí stopy téhle barvy v obličejích snoubenců, dokonce i v bílých svatebních šatech. Níže vidíte, jak fialové nasvícení působí i na snubní prsteny položené na stolečku.

Obvykle stojí v pozadí obřadní síně člověk, která přes tablet ovládá hudbu a právě podsvětlení stěny (v tabletu má posuvníky pro jednotlivé barvy). Obvykle tam mají nastavený jako výchozí barvu pro svatby nějaký fialový nebo modrý odstín, takže moje přání bývalo modrý odstín vypnout a místo něj zapnout odstín, který je bližší stropnímu osvětlení, aby se snížil negativní efekt barevného mísení. Při fotografování poslední svatby jsem obsluhující dámu požádal, aby barevné podsvícení stěny úplně vypnula – a můžu říct, že to byla ta nejlepší volba, kterou jsem dosáhl přirozených barev pleti novomanželů na fotografiích.

Vzdálenost nevěsty a ženicha od stěny místnosti

Vzdálenost snoubenců od stěny místnosti je krátká. Poodstoupit si příliš nemohou, protože by spadli ze schodiště. Z tohoto důvodu může být trochu složitější vyfotit větší celek postav s ženichem a nevěstou (z každého boku navíc stojí jeden ze svědků, což situaci ještě ztěžuje). Nemyslím si, že by to bylo něco tragického, každé místo má něco, na co si člověk musí dávat pozor, nebo co se tam nedá provést. Důležité je zaměřit se na klady každého místa a ty využít. Takže budete pracovat zkrátka s tím, co máte a svatebních fotografiích budou záběry těla říznuté zhruba ve výšce stehen (50 mm na plnoformátový snímač). V minulosti jsem zkoušel fotit i na širokoúhlých 15 mm (plnoformát) při prvním polibku. Postavil jsem se při tom přímo za stoleček do pozice oddávajícího, abych měl místnost v symetrickém záběru – nevypadá to zle, výhodou je, že jsou vidět na obou stranách sedící rodiče, ale na můj vkus stojí lidé prostě příliš blízko objektivu. Takže se obvykle držím přirozenějších ohnisek, případně fotím pár více z boku, abych měl od něj větší odstup.

Množství světla je v síni uspokojivé, dá se i přiclonit (pokud je to fotografův záměr), aby byli ženich i nevěsta při focení z boku oba v hloubce ostrosti.

Boty fotografa

Jo, moje boty. Tohle sem dávám spíš jako takovou úsměvnou zajímavost, neberte to prosím moc vážně :-) Před lety se mi totiž stalo, že mi na povrchu sálu při každém pohybu děsivě pískaly boty :-)) Přiznám se, že mě to trochu paralyzovalo v pohybu, abych nevyrušoval. Jednu chvíli jsem uvažoval, že si je i sundám, abych mohl nerušeně přejít z jedné strany sálu na druhou (nebojte, neudělal jsem to) :-) Ale byly to jen jedny boty, asi nějaká špatná podrážka, od té doby už roky žádný problém. Nestalo se vám to taky někdy někde? Docela nepříjemné. Na některých svatebních místech vržou staré parkety, u lesních obřadů praskají pod nohama větvičky :-)

Fotografování po skončení svatebního obřadu

Fotografování skupinek svatebních hostů

Po skončení svatebního obřadu přichází obvykle na řadu focení skupinek svatebních hostů. Menší skupinky se dají vyfotit hned před zámkem. Stěna zámku je lemovaná asi pěti schůdky, které se taky dají využít pro rozmístění svatebčanů, aby byli všichni na fotografii dobře vidět. Početnější skupiny lidí se tradičně fotí vedle zámku na velkém schodišti, které se směrem nahoru rozvětvuje do dvou ramen. Příjemná je i možnost velkého odstupu fotografa, takže můžete použít delší ohnisko, což je u skupinek určitě dobrý nápad (rozdíl velikosti lidí v popředí a v pozadí se tím sníží, lidé na bocích nebudou opticky širocí, atd.). Více o fotografování skupinek tady.

Portrétní fotografování v okolí zámku

Dobré je uvědomit si, že země pod nohama svatebčanů má kolem zámku pěkný neutrální šedý odstín, takže nevrhá do tváří lidí děsivé barvy, naopak i za přímého slunečního světla nekazí přirozený pleťový odstín. Samozřejmě částečně i odráží množství světla, takže funguje jako odrazná deska na prosvětlení stínů v obličejích. Všimněte si, že i samotná fasáda zámku má barevný odstín blízký tomu pleťovému, takže i její odraz funguje při portrétování skvěle. Fotografování lidí v okolí zámku je zkrátka radost. Jen pozor na to, že svatby na Vršovickém zámečku za sebou rychle navazují, takže se s ničím zbytečným dlouho nezdržujte, abyste mohli kolegiálně uvolnit místo pro focení i dalším příchozím svatbám.

Na druhou stranu zámek je orientovaný přímo na jižní stranu, takže v bezoblačném počasí může kvalita světla utrpět ostrými stíny. Naštěstí stačí zámek obejít z druhé strany a na té severní najdete stín určitě. Pokud se s novomanželi nepřesouváte už na žádné další místo, nevadí, protože tohle poměrně malé místo Vršovického zámku nabízí skutečně hodně možností. Portréty můžete nafotit pohodlně právě před zámkem nebo za zámkem, na obou stranách se dají využít cesty a okolní zeleň, zajímavá zábradlí, schodiště a výhledy na Vršovice.

Portrétní fotografování nevěsty a ženicha v Grébovce

Pokud byste fotografováním chtěli strávit delší čas a nestačil by vám areál Vršovického zámku, doporučuji přejet autem (dá se dojít i pěšky) do blízkého parku Grébovka (Havlíčkovy sady). O Grébovce píšu už v jiném článku, takže můžete případně překliknout. Přeji, ať se vám vydaří krásné fotografie!

Svatební fotografování

Pokud jste ve Vršovickém zámečku ještě nikdy nebyli a budete tam fotografovat (nebo se tam necháte fotografovat), můžete se místem projít ve virtuální prohlídce, kde jsou vidět všechny důležité prostory.

Kde najít Vršovický zámeček?

Recenze na Vršovický zámeček

Ve Vršovickém zámečku se pořádá jedna svatba za druhou, takže se zámkem má nějakou zkušenost určitě už spousta Pražanů. Patříte k těm, kteří to tam už navštívili? Jak se vám tam líbilo, co vás tam zaujalo? Pište do komentářů, můžete tak dát dalším čtenářům, snoubencům a fotografům cenné tipy.

---

Blog svatebního fotografa » Místa na svatbu
27. 10. 2021, aktualizace 13. 12. 2023
Autor: Svatební fotograf Petr Doležal