svatební fotograf

Jak obsah ovlivňuje formu svatební fotografie

Co je to obsah a forma fotografie? Jak obsah ovlivňuje formu? Příklady různé formy pro různé typy obsahu svatebních fotografií.

Máme různé možnosti, jak vyjádřit obsah. Když například vyprávíme vtipy, jakou tomu dáme formu? Budeme se jako vypravěči šibalsky usmívat nebo budeme vtipy vyprávět zamračeně? Čemu dají diváci asi přednost a pochopí vůbec, že říkáme vtip, když se u toho budeme tvářit příliš vážně?

Když budeme vyprávět strašidelnou historku s cílem postrašit děti, budeme mluvit s klidem a neúčastí? Nebo raději zvolíme tišší tón s napětím v hlase?

V tomto článku se budu zabývat tím, jak obsah ovlivňuje formu fotografie, právě aby byla fotografie pro diváka uvěřitelnější, aby na něj přenesla co nejvíce náladu zobrazované události a aby jí divák správně rozuměl. Uvedu tři příklady toho, jak obsah dokáže napovědět vhodnou formu. Fotograf může toto „předurčení“ formy buď akceptovat nebo záměrně porušit – pokud k tomu má důvod. Nejdřív si ale stručně přiblížíme, co to ta forma fotografie vůbec je.

Forma fotografie

I svatební fotograf má různé možnosti, jak vyjádřit obsah svatební události. Může o ní mluvit v elegantních obrazech nebo s humorem nebo romanticky, atd. To, jaké zvolí technické a kompoziční řešení, vytváří formu fotografie. Různí fotografové vám dodají z totožné svatby různé fotky, i kdyby měli stejné zkušenosti i stejné technické dovednosti. Každý svatební fotograf má totiž jinou životní filosofii, jinou osobnost, jiný styl focení, jiné názory. Stejně jako stejný příběh můžete vyprávět nekonečným množstvím způsobů, i stejnou svatbu (stejný „obsah“) můžete nafotit nekonečným množstvím způsobů (různou „formou“).

Názorné příklady můžeme spatřit i ve filmu. Pokud znáte film Zachraňte vojína Ryana, určitě si vzpomínáte na válečné scény vylodění vojáků v Normandii. Jaká byla zvolená forma pro záběry kamery? Kráčel kameraman v klídečku, s dokonale stabilizovanou kamerou? Ne, kamera se divoce kývala ve všech směrech. Tento způsob natáčení byl záměrně zvolený, aby v divákovi vyvolal autentičtější dojem. Aby se divák cítil, jako by byl v místě, přímo v akci, jako by utíkal a kulky svištěly kolem něj, jako by spolu s vojáky dobýval Normandii. Ale pojďme raději zpátky k bitvám o nevěsty :-)

Příklad 1: Formální tanec s rodiči a další tance

Na svatbě se setkáváme s formálnějším typem tance nevěsty a tatínka, ženicha a maminky. Potom až do rána následují nevázané tance všech svatebních hostů, párty, divoká diskotéka. Kdyby fotografie z obou typů tanců vypadaly stejně, asi by to bylo zvláštní, že? Tanec novomanželů s rodiči mívá přece úplně jinou atmosféru než noční taneční kreace. Stačí jenom bez rozmyslu cvaknout spoušť foťáku? Svatební fotograf přece dokáže víc, k vyjádření obsahu má nepřeberné množství nástrojů pro úpravu formy. Prohlédněte si fotografie níže a můžete zapřemýšlet, co všechno ovlivnilo formu fotografie. Kdyby se forma pro obě fotografie prohodila, asi by to diváka přinejmenším zmátlo, že?

Svatební tanec s rodiči
Tanec s rodiči: Fotka má klasickou kompozici a není našikmo. Je vyfocená se základní ohniskovou vzdáleností, z přirozené vzdálenosti od focených lidí a z výšky očí člověka. Osvětlení je přirozené. Forma dodává fotografii klid, důstojnost, památnost.

 

Svatební párty tance
Párty tance: Svislice fotky se kácí, fotka může být i našikmo. Hodně širokoúhlý záběr. Podobné fotografie mohou být focené i z neobvyklé výšky, třeba přímo od země. Světla v pozadí jsou protáhlá a dodávají dynamičnost obrazu. Forma fotografie podtrhuje veselou náladu zachyceného okamžiku a celkovou neformálnost.

Příklad 2: Klidný obřad a rychlé gratulace

Průběh obřadu: Důstojnost a oficiálnost obřadu si říkají o tradiční formu focení. Pokud se svatební fotograf nesnaží o výstřední umělecký výsledek, vyhoví těmto přáním obsahu na formu.

Fotografie svatební obřad
Klasická forma zobrazující klidný průběh svatebního obřadu

Rychlé gratulace po svatebním obřadu: Pokud přicházejí gratulanti rychle za sebou, na novomanžele to může působit poněkud hekticky. Řada sto padesáti hostů, všichni se vám vrhají v rychlém sledu do objetí, někdy je vidíte poprvé v životě, nestíháte si zapamatovat jejich jména, ani co říkají a už už tady jsou další gratulující hosté. Ze zkušenosti vím, že na některých svatbách může působit ukázněná forma záběru poněkud neupřímně. Šikmého náklonu fotoaparátu by se rozhodně nemělo bezúčelně nadužívat a já určitě nejsem fanouškem tohoto způsobu focení, každopádně v některých situacích jako je tato, mi přijde záměrný náklon svislic věrnější vůči obsahu.

Gratulace po svatebním obřadu
Rychlé a rozesmáté gratulace po svatebním obřadu si říkají o změnu formy.

Příklad 3: Emoce vs. informativnost

Detail obličeje člověka: K vyjádření emocí existuje opět řada prostředků, např. působení světla. Pokud se bavíme o zobrazení člověka a jeho emocí, obvykle volíme detail, tj. obličej přes velkou plochu fotografie. Obličej a oči jsou totiž nejlepším nositelem emocí člověka, takže je zobrazujeme co největší. Ukázková fotografie je zároveň černobílá, protože barva zde byla pro účel fotografie zbytečná. Abstrakcí fotografie od zbytečných barev jsme mohli ještě lépe zdůraznit to, co tam je skutečně důležité – emoce.

Emoce ve svatební fotografii
Emoce ve svatební fotografii

Informativní záběr: Následující fotografie o emocích nic moc neříká. Je to informativní fotografie s cílem zobrazit nevěstu a ženicha v průběhu svatebního obřadu. Svatební fotograf se zde snažil popsat kontext příběhu (kde snoubenci stáli, jak místo vypadalo, jak vypadaly svatební šaty nevěsty). Není zde ale žádný pokus o to, aby fotograf zachytil emoce vyfocených lidí. Samozřejmě to nemusí být žádná chyba, informativní fotografie mohou vhodně doplňovat kontext celého svatebního příběhu. Otázka je, jestli by informativním stylem focení měla být nafocená každá fotografie ze svatby…

Informativní záběr ze svatebního obřadu bez emocí
Informativní záběr ze svatebního obřadu bez emocí

Prostředky fotografa pro práci s formou

Není to vyčerpávající seznam, ale pouze pár příkladů pro představu:

  • volba expozičních hodnot
  • volba typu objektivu (resp. projekce: např. rektilineární, cylindrická)
  • vzdálenost od objektu focení (ovlivňující zejm. perspektivu)
  • velikost záběru (celek, polocelek, detail,…)
  • práce se světlem (použití blesku a způsob jeho použití, přirozené světlo)
  • úhel záběru (nadhled, podhled)
  • náklon fotoaparátu (orientace na výšku, na šířku, našikmo)
  • další kompoziční vlastnosti (rozmístění prvků, barevnost, hloubka ostrosti,…)
  • postproces

Odebírat
Upozornit na
0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments