Měl by svatební fotografie vybírat svatební fotograf nebo klienti?

Jaké jsou důvody pro to, aby finální výběr svatebních fotografií vytvářel jejich autor, svatební fotograf? Proč by to neměli dělat samotní novomanželé?

Proč se musí svatební fotografie třídit a vybírat?

Není výjimkou, že svatební fotograf nafotí během svatebního dne zhruba tisíc až pět tisíc fotografií. Proč je těch fotek tolik?

Některé fotky vznikají takovým procesem, kdy fotograf vyfotí první fotku, podívá se na ni, zjistí, že by mohl vytvořit lepší fotku, zlepšit kompozici, atp., proto vyfotí druhou fotku, která je lepší, potom třetí, čtvrtou a takto stále pokračuje, dokud už nemá co zlepšovat.
Při fotografování skupinek svatebčanů je vhodné vyfotit každou z nich víckrát, třeba i pětkrát, velké skupiny desetkrát, dvacetkrát, aby se zvýšila pravděpodobnost toho, že vznikne fotka, na které se všichni dobře tváří a všichni mají otevřené oči.
Fotografování lidí probíhá v průběhu jejich pohybu. Lidé ale mrkají, otevírají ústa, při chůzi procházejí různými fázemi kroku a zdaleka ne každý okamžik pohybu působí lichotivě. Při fotografování je obtížné vyhnout se záběrům vyfoceným v nesprávný okamžik. V důležitých momentech je vhodné vytvořit více než jeden snímek, aby byla větší jistota, že na fotce nikdo nepostřehnutelně nemrkl atp. Při reportáži nebývá čas ověřovat každou vyfocenou fotku, je mnohem rychlejší a pohodlnější vyfotit rovnou raději dvě nebo tři.
Někdy je lepší vyfotit více fotek za sebou z technických důvodů. Například když má fotoaparát problémy se správným zaostřením.
Při některých událostech je potřeba vytvářet fotky „na jistotu“. Vezměte si, že nikdy přesně nevíte, co přijde v následujícím okamžiku, když fotíte lidi. Jestli následující vteřina přinese lepší záběr než ta předchozí. Musíte fotit to, co zrovna máte před sebou. Nemůžete jen čekat a věřit, že přijde lepší příležitost, protože lepší příležitost přijít nemusí a vy byste pak zbytečně zůstali bez jediné fotky. Proto je lepší fotit hned od začátku, „na jistotu“ a pokud další vývoj události přinese lepší fotku než byla ta původní, můžete tu první v klidu zahodit.
I při portrétování je vhodné vyfotit více fotografií. Výraz tváře člověka se neustále mění a fotograf by byl génius, kdyby zachytil jen ten jeden nejlepší výraz. Aby se dalo z čeho vybírat, je lepší vytvořit větší sérii fotek a pak vybrat ty fotografie, na kterých to lidem sluší nejvíce, kde se tváří nejpřirozeněji, atp.
Některé fotografie jsou jen pomocné, slouží k rychlému nastavení technicky správné fotky. Když fotograf nemá nebo nechce použít expozimetr, může si způsobem pokus-omyl naměřit správnou expozici, výkon blesku, atp. Fotograf se tak postupně dostane k té správné fotce a všechny předchozí měřící fotky může vyhodit.
a tak dále, důvodů je jistě více…

Z výše uvedeného vyplývá, že většina vzniklých fotek je pouze odpadním produktem. Po svatbě se proto musejí fotky prohlédnout a všechny odpadní fotky se vyházejí, aby zůstaly jen ty nejdůležitější a nejzajímavější.

Standardní postup ve službách profesionálních fotografů je takový, že výběr fotografií vytváří fotograf (možná to někdo dělá jinak, ale ve svém okruhu nikoho takového neznám). Případně to může dělat sehraný týmový kolega, který má k práci fotografa blízko a výborně jí rozumí.

Když jsem byl začínajícím fotografem, někteří klienti si přáli vybírat si sami svoje fotografie a já jim to umožnil. Z těchto dob jsem ale získal výhradně negativní zkušenosti. Nyní jsem přesvědčený o tom, že výběr svatebních fotografií by měl vytvářet sám autor, svatební fotograf.

Proč chtějí svatební fotografie vybírat novomanželé

Klienti si chtějí vybírat fotografie, které se líbí jim, ne fotografovi.

Znamená to, že nemají důvěru ve fotografa, kterého si zvolili. Snoubenci by si měli vybrat takového fotografa, kterému budou věřit.

Pokud si fotografie vybírají klienti, mají pak zaručeno, že jim do výběru nevklouzne žádná nevhodná, nelíbivá fotografie.

Infiltraci některých nežádoucích vetřelců samozřejmě není možné vyloučit. Osobně v tom ale nevidím problém, protože klienti mají k dispozici jednoduché řešení: danou fotku smazat. Horší situace vzniká, pokud se mají fotografie vytisknout ve fotoknize. V takovém případě už samozřejmě nelze vytrhávat listy knihy a já osobně se neodvažuji tisknout knihu bez předchozích společných konzultací a bez finálního schválení klienty.

Klienti se obávají toho, že fotograf z výběru vyloučí některou fotografii, která je pro ně významná (a fotograf to nemusí sám vědět).

Tento důvod je pouze rozšířenou obavou z toho, že fotograf nevyfotí to, co klient chce. Pokud klientům na některé fotce hodně záleží, měli by to oznámit fotografovi předem.

Kdo má fotky vybírat? Záleží i na způsobu práce fotografa

Mohou mít novomanželé pocit, že jim fotograf podsouvá fotky podle svých vlastních představ? Nevidím v tom problém. Stejně jako spisovatelé píšou podle sebe, co se jim líbí, tak i fotografové vybírají to, co se jim líbí. Takto vzniká výsledek autorské kreativní práce. Čtenáři mají možnost vybrat si ke čtení spisovatele, snoubenci mají možnost vybrat si svatebního fotografa.

Je ale nutné rozlišit práci dvou druhů fotografů:

kreativní svatební fotograf, který tvoří s autorským záměrem, charakterizuje ho autorská umělecká činnost
cvakálek, který fotí svatbu bez rozmyslu a mohl by ho nahradit robot

Neosobní výsledky robota bych si jako zákazník přál protřídit podle vlastních preferencí. Do procesu kreativní autorské činnosti bych nezasahoval.

Výběr fotografií z jiných focení než ze svateb

Je ale potřeba říct, že situaci u jiných druhů focení vnímám odlišně, např. u ateliérových portrétů, kde to nevidím tak jednoznačně. Spíš se přikláním k názoru, aby si pár finálních portrétů z užšího fotografova předvýběru vybíral sám klient, ale to už samozřejmě záleží na celkové podobě focení, kolik fotografií je vytvořeno, kolik si jich klient objednal, jestli se jedná o umělecké fotografování atd., je to složitější a tomu se v tomto článku nechci víc věnovat.

Časová náročnost výběru svatebních fotografií

Svědomitá selekce svatebních fotografií přináší fotografům mnoho času práce. Někdo ji stíhá za desítky minut, jiným zabírá hodiny a dny (mně osobně 1-2 dny). Přesto výběr fotografií chtějí dělat sami fotografové, než aby to nechali na klientech, proč?

19 důvodů, proč by měl svatební fotografie vybírat fotograf

Výběr fotografií vzniká už při tom, kdy fotograf fotí. Právě fotograf si volí, co fotit a co nefotit. Tento „první výběr“ klient těžko ovlivní. To, co následuje v počítači, je vlastně jen přirozeným pokračováním výběru, druhou částí jedné činnosti.
Když jdete na oběd do restaurace, taky si nejdete do kuchyně odřezat maso od kostí a kůže. Číšník vám nepřinese spoustu talířů s kostmi, kůží a špinavou vodou, přinese Vám pouze jeden talíř s výsledným produktem. Fotografie vyřazené fotografem nejsou výsledným produktem, není důvod, aby je zákazník viděl.
Pro klienty je výběr fotografem velice dobrou službou přinášející přidanou hodnotu. Klienti nemusejí výběru věnovat svůj vlastní čas a nemusejí se s tímto procesem vůbec namáhat.
Výběr fotografem obvykle přináší značné zkrácení doby dodání finálních fotografií. Ze zkušenosti vím, že klienti, i přes jejich prvotní nadšení pro výběr fotografií, byli množstvím fotek vždycky zavalení. Fotograf už má svoje vypilované nástroje a metody, jak fotky rychle a efektivně vybírat. Laici se ale s takovým množstvím fotek setkávají často poprvé a výběr z několika tisíc fotek udělat v krátké době nedokážou. Časově se to pak velice protahuje (a pak se mi dokonce stalo, že po několika týdnech to stejně vzdali a přenechali výběr na mně).
Čas odevzdání fotografií se může protáhnout i kvůli tomu, že novomanželé často odjíždějí na svatební cestu, ta může trvat i několik týdnů, po návratu zařizují pracovní záležitosti, celkově se pak dodání fotek hodně opozdí. Fotograf může s výběrem fotek teoreticky začít hned po svatbě a zároveň je hned zpracovat, zatímco jsou klienti vytížení jinými činnostmi.
Výběr fotografií fotografem zachová pro zákazníky moment překvapení a lepší dojem z výsledku.
Oproti tomu ukázat klientům všechny fotky, navíc v neupravené podobě, znamená zkazit jim první dojem z fotek, přinést jim falešné zklamání (a jak víte, první dojem je často nejdůležitější a může pak ovlivnit i vnímání finálních fotek).
Prohrabávání tisíců podobných fotografií dokáže člověka znechutit, není to zábavná práce.
Fotograf dokáže vybrat skutečně kvalitní fotografie, které se budou líbit nejen zákazníkům, ale i ostatním lidem (rodině a přátelům). Fotograf dbá nejen na to, aby se osoba na vybrané fotce „hezky tvářila“, ale i na to, aby byla technicky povedená, správně exponovaná, zaostřená, kompozičně vydařená. Neznamená to, že by fotograf upřednostňoval technicky zdařilé snímky před hezkými výrazy obličejů, znamená to, že pokud bude v sérii více stejných fotek, umí fotograf vybrat takovou, která je navíc i technicky nejlepší.
Esteticky méně citliví zákazníci nedokážou poznat zdařilé fotografie od těch méně povedených. Existuje riziko, že si vytvoří výběr, se kterým sice sami budou spokojení, ale až fotky ukážou ostatním lidem, tak se jim budou smát.
Fotograf dokáže rozpoznat nezajímavé neoriginální fotografie a vyřadit je z výběru. Zákazníka může na první pohled jednoduše zaujmout i tuctová nezajímavá fotografie, protože podobnou zatím neviděl. Někdy se stává, že se mu líbí všechny fotky a neumí se mezi nimi rozhodnout. Po čase ale zákazník zjistí, že na té fotce vlastně nic zajímavého není a že se nelíbí ani ostatním lidem. To, co klient vidí až s odstupem času, zkušený fotograf vidí hned.
Výběr fotografie z každé série znamená završení původního záměru fotografa. Jen fotograf ví, proč vyfotil několik po sobě jdoucích fotografií a jakého cíle chtěl původně dosáhnout. Připravit fotografa o možnost výběru fotky je podobné jako vzít malířovi nedokončený obraz a domalovat ho podle svého.
Úkolem svatebního fotografa je vytvořit z fotografií příběh. Fotograf může mít záměr vybírat nadčasové fotografie s emoční osnovou. Těmto záměrům ale většina laiků nerozumí a jejich výběr fotek pak může akorát překazit vytvoření ideální osnovy příběhu. Pokud si fotky vyberou sami zákazníci, tak hrozí, že výběr fotografií je po několika letech už znovu neosloví.
Člověk často nedokáže být objektivní k sobě samému. Fotograf svým vlastním výběrem přistupuje k fotografiím s patřičným nadhledem a objektivitou.
Fotograf dokáže rozeznat skrytý potenciál v každé fotografii. Může se stát, že fotograf původní fotky záměrně podexponuje, aby pak mohl lépe vytáhnout mraky na obloze, barevnou mozaiku v oknech, atd. Nebo fotografii nezáměrně pokazí, ale z náhledu fotky ví, že se dá opravit. Zákazník neví, jak může být fotka upravená a vylepšená, co se všechno se dá na fotografii změnit. Zákazník hned zavrhuje fotky, které se mu na první pohled jeví jako pokažené a neopravitelné.
Na druhou stranu může zákazník vybrat fotografie, o kterých si myslí, že se můžou jednoduše vyretušovat, vylepšit. Přitom velice podcení časovou náročnost úpravy a žádá extrémní zásahy do fotografii.
Zákazník má tendenci vybírat fotografie, na kterých se líbí sám sobě. Nedbá však na vzhled ostatních lidí a je zde riziko, že si vybere fotku, na které jsou jiní lidé zachycení ve velice nelichotivých podobách. Pak to klidně zveřejní na sociální síti atp. Svatební fotograf dodržující zásady etiky, by neměl dopustit, aby se šířily fotografie, které by někomu dělaly ostudu.
Domnívám se, že profesionální svatební fotograf by měl výsledné fotografie vybírat vždy sám (nebo jeho tým), je to součást jeho autorského řešení. Když si objednáme obraz od malíře, taky mu neříkáme, kterým směrem má táhnout štětcem. Čtenář spisovatelovi taky nenapovídá, která slova má zvolit do svojí knihy. Pokud fotografovi opravdu záleží na kvalitě výsledku a nedělá svoji práci pouze pro finanční zisky, pak musí chtě nechtě výběru fotografií svůj čas věnovat.
Svatební fotograf by byl sám proti sobě, kdyby přehlížel zájmy svých klientů. Profesionální fotograf samozřejmě usiluje o spokojené klienty, aby si je mohl udržet i pro budoucí zakázky a aby od nich získal doporučení pro další zákazníky.

Pro názornost uvádím trochu extrémní příklad toho, proč by měl svatební fotografie vybírat fotograf: První fotografii by si klient nejspíš nevybral, řekl by si, že je tmavá, nevydařená. Na druhou stranu svatební fotograf v té fotografii může vidět skrytý potenciál (možná tu fotku i záměrně podexponoval, aby z ní pak mohl v postprocesu vytáhnout něco, co by po „správné expozici“ udělat nešlo). Druhá fotografie je finální upravená podoba. Pokud by fotku klienti už předem vyřadili, nikdy by zamýšlenou finální podobu neuviděli.