Jaké to je být svatebním fotografem

Je profese svatebního fotografa procházka růžovým sadem? Je to práce snů? Tak proč ji spousta lidí opouští hned po prvních pokusech a proč ji většina fotografů nevydrží dělat déle než pár let? Svatební fotografování má svoje výhody i nevýhody jako každá jiná práce. Pojďme se podívat na časté mýty, které se vážou k práci svatebního fotografa.

Svatební fotograf dělá to, co ho baví

To je sice pravda, ale fotit pro sebe je něco jiného než fotit pro lidi. Lidé mají různé představy o výsledku a ne vždycky se shodují s představou fotografa. Svatební focení je často komerční tvorba pro lidi, primárním cílem je uspokojení zákazníků.

Když se něčemu věnujete dlouho, dostanete dřív nebo později chuť na změnu. Pokud je ta činnost pouze vaším koníčkem, není v tom problém, odložíte ji a vrátíte se k ní kdykoliv později. Focení ale nemůžete opustit uprostřed sezóny. Znáte to, někdy je lepší nechat si oblíbenou činnost jako koníčka, protože pokud se z ní stane povinnost, přestane vás bavit a ztratíte tak zároveň i koníčka.

Svatební fotograf je svým vlastním pánem

To je názor většiny zaměstnanců. Podnikatelé ale vědí, že skutečnost je trochu jiná. I svatební fotograf má nad sebou svého „šéfa“, dokonce jich má mnoho a ti šéfové se stále mění. Jsou jimi zákazníci, protože pro ně se pracuje. Z určitého pohledu je dokonce nevýhodou, že to tak je, protože fotograf musí znovu a znovu poznávat, jaká jsou přání jeho „pánů“. A sotvaže je pozná, musí jít dál a dostane jiné pány.

Focení je zábavná činnost

To je částečně pravda. Svatební fotograf se podívá na místa, kam by se jinak nedostal a pozná spoustu lidí ze všech kontinentů světa. Vnímám jako poctu, že mohu lidem fotit jedny z nejdůležitějších okamžiků jejich života. Svatby jsou slavnostní události a většinou se odehrávají ve znamení úsměvů, radosti a zábavy.

Svatební fotografování je však zároveň náročnou disciplínou, plnou stresu kvůli zodpovědnosti za fotky, s psychickým i fyzickým vypětím. Bohužel focení vyplňuje jen pár procent času fotografa. Tím se dostáváme k dalšímu mýtu:

Svatební fotograf jen fotí

Pokud chce být svatební fotograf úspěšný, je potřeba, aby byl byznysově schopný. Dneska už nestačí, aby byl skvělým fotografem. Je potřeba, aby se o něm vědělo. Fotografování je podnikání jako každé jiné. Smutná pravda je taková, že svatební fotograf se vlastnímu focení věnuje pouze minimum celkového pracovního času. Jeden z průzkumů trefně ukazuje, že svatební fotografové tráví focením pouze 4 procenta času!

Na další činnosti připadá:

  • úprava fotografií – 55 %
  • byznys, marketing, administrativa – 18 %
  • třídění fotografií – 11 %
  • komunikace – 7 %

(V grafu není uvedeno chybějících 5 %, autor mi ale odpověděl, že zbývající procenta patří „ostatním“ činnostem.)

Svatební fotografové jsou drazí, vydělávají hodně peněz

Zákazníci vidí pouze to, že platí fotografovi za jeden den focení. Už ale nevidí, že fotograf pak často několik dní fotky třídí a upravuje. A hlavně nevidí, co všechno dalšího musí fotograf dělat, aby dokázal dodávat fotky v takové podobě, v jaké je dostali.

Kdo platí čas, který svatební fotograf věnuje sebevzdělávání v oboru, četbě, sledování výukových videí, workshopům, získávání technických znalostí, výukovým, experimentálním a reklamním focením, práci na webových stránkách, sociálním sítím a marketingové činnosti, komunikaci s potenciálními a skutečnými zákazníky, hledání inspirace, návštěvám galerií, výstav a veletrhů? A to nepočítám veliké investice do profesionálního fotografického vybavení svatebního fotografa, které ne zcela výjimečně jdou do stovek tisíců. Když se tento všechen čas a investice za celý rok sečtou, český svatební fotograf rozhodně nebývá žádná finančně lukrativní profese, právě naopak. Svatební fotograf musí být především velký srdcař, protože jinak by v branži dlouho nevydržel. Pro peníze se to nevyplácí dělat.

Svatební fotograf může pracovat, kdykoli chce

Časový plán práce svatebního fotografa je jen částečně flexibilní. Fotograf se samozřejmě musí dostavit na přesné termíny svateb. Ideálně si ani nesmí dovolit onemocnět, protože by to bylo nepříjemné hlavně pro svatebčany (těžko se na poslední chvíli shání náhrada za dobrého svatebního fotografa). Fotograf si samozřejmě nemůže ze dne na den vymyslet, že je unavený, že si vezme dovolenou a nebude svatby fotit… Fotograf musí mít i silnou vůli a sebekázeň, aby se ráno dokázal odhodlat k práci – nikdo jiný nad ním s bičem nestojí.

Práce svatebního fotografa je v Česku výrazně sezónní. Nejvíce svateb se oddává mezi dubnem a říjnem. Aby se svatební fotograf uživil po celý rok (aniž by sháněl jinou práci), musí přes sezónu pracovat o to víc. V praxi to znamená zabité léto, pro mnoho lidí oblíbená část roku plná radovánek, sluníčka a dovolených. Navíc práce zasahuje do víkendů a večerů, vstupuje tedy i do partnerského/rodinného života fotografa. Nejvíc velkých svateb je v pátek a v sobotu, v neděli je pak fotograf buď po pracovním dvoudni nepoužitelný nebo zase fotí. Většina zákazníků má totiž volný čas na focení a schůzky právě o víkendech a po večerech.

Léto je plné práce, fotografové často pracují i po nocích. Přináší to fyzické i psychické vypětí, časový stres. Zákazníci se těší na svoje svatební fotografie a chtějí je dostat co nejdřív. Ne každý dokáže pracovat režimem nonstop práce / uvolnění. Zimy jsou klidnější, stále to ale neznamená, že by se fotografové váleli. Je potřeba nejen doplnit energii na další sezónu, ale hlavně pracovat na marketingu, získávat další zákazníky a sebevzdělávat se v oboru. Po zimě přichází opět sezónní nápor a dovedu si představit, že pro spoustu lidí mohou být dlouhodobější změny pracovních cyklů psychicky náročné.

Svatební fotograf má kolem sebe stále spoustu lidí

Svatební fotograf se na svatbách setkává se spoustou lidí. Vypadá to jako úžasná sociální aktivita. Věřím však, že mi dá za pravdu každý, kdo v zaměstnání přichází do styku s větším počtem lidí: práce s lidmi dokáže někdy skvěle dobít energii, často však také vybíjí a zabíjí.

Konkrétně u svatebního focení existuje nejlepší příležitost seznámit se s ženichem a nevěstou a udělat si z nich dlouhodobé přátele. Ostatní svatební hosté mohou být také fajn, ale často jsou to cizí lidé, které máte jeden den před očima a nikdy víc je už neuvidíte. Člověk si pak můžete připadat osamělý i mezi velkým počtem lidí, což je někdy horší pocit, než kdyby byl skutečně sám.

V době, kdy fotograf nefotí, přichází další nepříjemná samota, kdy fotograf sedí dlouhé hodiny doma u počítače, ve dne v noci, nemá moc příležitostí s někým si promluvit. Je to jiná práce, než když člověk chodí každý den do zaměstnání, vídá se tam vždy znovu se stejnými lidmi a kontinuálně vnímá jejich životní příběhy. Samozřejmě ne každý to může mít stejně jako já, někdo třeba tráví čas při práci doma s rodinou a dětmi, to ale na druhou stranu může rozptylovat od práce.

Je hezké vidět v očích zákazníků radost z fotek

To ano, je hezké vidět radost v očích lidí. To je jedna z věcí, kvůli které fotím svatby, seberealizace a možnost dělat ostatním lidem radost. Jedna milá nevěsta mi do recenze kdysi napsala:

„Petr má focení rád a nebere ho jen jako zaměstnání, ale jako své poslání.“

Moc jsem se nad tím předtím nezamýšlel, ale po té recenzi jsem si uvědomil, že to tak skutečně je.

Dříve nebo později přijde svatebnímu fotografovi do cesty celá řada překážek. Ať se může snažit jakkoli, přijdou různí lidé, někteří dokáží být vděční, jiní ale nevděční až zlí. Svatební fotografové jsou často introverti, kteří se ke svojí práci potřebují otevřít, aby ze svého okolí dokázali naplno vnímat emoce. O to více pak bolí jakýkoli bezohledný útok.

Fotograf může být očerněný pomluvou. Může dojít k tomu, že se mu porouchá drahá fotografická technika nebo že mu ji někdo odcizí. Může přijít několik lidí za sebou, kteří dají přednost jinému fotografovi, fotograf pak začne pochybovat o kvalitě svých výsledků nebo se dostane do tvůrčí krize i sám od sebe, což se v kreativních oborech občas stává. Může přijít i řada odvolaných svateb, zničehonic zrušených zakázek, dlouhodobý úraz fotografa nebo světová pandemie (tento článek píšu v době šíření koronaviru COVID-19). Vždy znovu přicházejí pády a je to nevyhnutelné. Jak se po každém pádu znovu napřímit a pokračovat dál?

Myslím si, že největším tahounem svatebního fotografa, aby dál dokázal pracovat a neustále se zdokonalovat, je jeho vlastní životní filosofie. Srovnané priority a silné vědomí toho, že ví, co dělá a proč to dělá. Je potřeba mít větší nadhled a neztrácet se v dočasných problémech, ať už to je ztráta chuti do práce, nevděčnost některých lidí, ztráta zdraví, financí nebo cokoliv jiného. Uvědomme si, proč jsme tu práci začali dělat a vytrvejme. Myslím si, že práci svatebního fotografa není možné dělat jenom pro peníze. Musí v tom být něco víc, aby fotograf vydržel pracovat v oboru rok, dva, ale třeba i mnohem více než pět let.

Proč tedy fotit svatby, když je to na houby?

Nechci, abyste získali pocit, že se v tomto článku snažím někoho odrazovat od svatebního focení. Sám svatby profesionálně fotím, už od roku 2013, je to super práce. Je ale potřeba v první řadě vědět, proč tu práci chceme dělat a uvědomit si i její stinné stránky. Není to práce pro každého.

Co si myslíte vy o profesi svatebních fotografů?

Na podobné téma z internetu:

Sdílejte prosím!

Štítky: , ,

Blog svatebního fotografa » Úvahy svatebním fotografům
22. 3. 2020, aktualizace 13. 7. 2020
Autor: svatební fotograf Petr Doležal

Subscribe
Upozornit na
0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments