Upravujte fotky vsedě, vestoje i vleže

Jako svatební fotograf trávím přes sezónu až 15 hodin denně přípravou fotografií. Není novinkou, že dlouhodobé sezení u počítače způsobuje bolesti zad a další nepříjemné zdravotní problémy. Proto jsem se naučil kombinovat práci vleže, vsedě i vestoje. Vždy k tomu ale potřebuji počítač. Jak na to?

Pozn.: Ačkoliv se v článku objevuje pár konkrétních produktů, nejedná se o placenou reklamu. Text jsem napsal sám, z vlastních zkušeností, z vlastního podnětu, nedostal jsem žádnou odměnu (bohužel) :-)

Málokdo si uvědomuje, že práce svatebního fotografa nekončí vyfocením posledního snímků na svatbě. Mnoho svatebních fotografů – a já to mám taky tak – věnuje výběru, úpravě a přípravě fotografií o dost více času, než kolik stráví fotografováním při svatebním dnu. Pro mě je například samotné focení přibližně pětina času, který celkově odpracuji pro jednu celodenní svatbu. Zbývající čas je v mém případě zhruba 50 hodin času. Odevzdávat svatební fotografie v sezóně v co nejkratším čase vyžaduje téměř nepřetržitou každodenní práci, od rána až do noci, aby klienti nemuseli čekat na svoje fotografie několik měsíců. Dlouhodobá práce u počítače může ohrožovat zdraví. Zaměstnanci pracující v kancelářích o tom vědí své – není výjimkou, že si po čase stěžují na bolesti zad, krční páteře, šlachy na zápěstí, střevní potíže… Prevence je lepší než léčení zanedbaných potíží, proto se vyplatí dodržovat určité zásady pro zdraví.
Někteří lidé mají práci, při které musejí celou pracovní dobu sedět. Jiní lidé stále stojí. Výhodou práce svatebního fotografa je, že může střídat sezení, stání a dokonce i ležení :-)

Výběr fotografií vleže

Práce v posteli – zní to jako nemravná činnost, ale nic takového na tom nehledejte. Možná jste už sami někdy pracovali s notebookem v posteli nebo jste si lehli u studia knihy. I fotografové se můžou válet, ale ne při každé jejich práci je to vhodné. Častěji k tomu přistupuji jako k zoufalé nutnosti, než jako ke zpohodlnění. Když už pracuji tak dlouho nonstop, že sezení je nepříjemné nebo mě z dlouhodobého dívání do monitoru pálí oči, skočím do postele.

Prakticky využívám práci vleže pouze na výběr fotografií, kde nepotřebuji mít před sebou kvalitní zobrazovací zařízení, ani ovládací periferie jako je grafický tablet nebo klávesnice. Jednou z možností je využít už zmíněný notebook. Osobně jdu ještě kousek dál a používám projektor s promítáním obrazu na stěnu.

Velkou výhodou projekce obrazu na stěnu je to, že stěna na rozdíl od monitoru počítače nic nevyzařuje. Pro oči je to odpočinek. Také u toho můžu ležet na zádech, na boku, na břiše, dle libosti (resp. dle současných bolavých svalů). K výběru fotografií stačí jen pár povelů: Ano – vybrat fotku, Ne – vyřadit fotku, Vrátit se na předchozí fotku, Přiblížit fotku). K tomu používám obyčejnou bezdrátovou počítačovou myš, kterou jsem si přenastavil k pohodlnému používání v Lightroomu.

Úprava fotek vsedě

Vsedě asi pracuje většina z nás :-) Tělo člověka není na dlouhodobé sezení stavěné, je to pro něj nepřirozená poloha. Proto je potřeba důsledně dodržovat doporučení o ergonomii prostředí k práci u počítače. Klíčová je vzájemná poloha všech prvků prostředí nejen vůči tělu, ale i vůči sobě navzájem. O správném sezení a ergonomii toho bylo napsáno už hodně, takže přikládám výběr zajímavých odkazů:

Ergonomická židle

Osobně používám jedno z nejlepších řešení na trhu, ergonomickou židli Therapia. Jedná se o židli vyráběnou na zakázku pro různé velikosti postavy, tak jako si kupujeme různé velikosti oblečení (S, M, L…). Všechny důležité prvky židle jsou nastavitelné, aby přesně sedla každému typu postavy. Mezi nejzajímavějšími funkcemi židle je:

Nafukovací opěrka bederní páteře, dá se kdykoli přifouknout nebo upustit podle potřeby člověka.
Vykousnutý tvar opěry zad: jiná obyčejná židle má často opěru zad zaoblenou tak, že nutí člověka sedět s rameny dopředu v nepřirozené schoulené poloze. U židle Therapia si opírám pouze páteř, takže můžu ramena umístit volně dozadu. Kdykoli je potřeba, chytnu si propnuté ruce za židlí, tím si příjemně propnu hrudník a pak můžu pokračovat v práci dál.
Vyboulený tvar na sedáku židle znemožňuje, abych se tělem posouval dolů (zadkem k okraji židle) a tím si nadměrně namáhal záda, bez řádné opory beder. Na jiné židli to dělám skoro pořád :-)

Ergonomická židle Therapia — Ergonomická židle (Therapia)

Židle Therapia není pro každého. Někdo ji nazývá inkvizitorskou židlí, přestože má spoustu možností pro požadované velikosti a polohy všech prvků. Osobně se mi židle osvědčila a je super, že částečně přeučila moji polohu těla pro správné sezení (a to i přesto, že mám Kristova léta a starého psa prý novým kouskům nenaučíš). Největší nepříjemnost židle Therapia vidím v její ceně, protože je jednou z nejdražších na trhu.

Ergonomická myš k počítači

Vertikální ergonomická myš umožňuje přirozenější náklon zápěstí. Netradiční náklon tlačítek do strany je na ovládání kupodivu pohodlný, rychle jsem se s ním sžil. U myši Trust Verto, kterou já osobně používám, mi nejvíce vadí mačkání prostředního tlačítka (kolečka), které má výrazně větší odpor než levé a pravé tlačítko – při celkovém náklonu myši je stisk kolečka hodně těžkopádný. Také se mi občas stává, že tím, jak je myš vysoká, do ni z boku rukou strčím a přestože myš stojí vcelku stabilně, při prudším pohybu ji tím někdy i převrátím.

Ergonomická vertikální myš k počítači (Trust Verto)

Ergonomická podložka pod myš

To, co používám už hodně let, je podložka pod myš s gelovou (nebo jinou) opěrkou pod zápěstí. Zápěstí se s ním nachází ve vyšší přirozenější poloze a snižuje tak nepříjemné bolesti ruky při dlouhé práci.

Ergonomická klávesnice

Ergonomické tvary klávesnic zašly už tak daleko, že připomínají všelicos, jenom ne rozložení klasického psacího stroje. Ti z nás, kteří jsou naučení na naučené pohyby pro psaní všemi deseti, kreativní ergonomické tvary asi příliš neocení. Co se mi zdá ale dobré, je podpěrka zápěstí, která zamezí dlouhodobě nepřirozenému prohnutí rukou vedoucího k syndromu karpálního tunelu.

Ergonomická podložka pod zápěstí ke klávesnici počítače (Kensington)

Úprava fotek vestoje

Někdo má práci, kde celý den sedí, jiný je celý den na nohou a nemůže si sednout. Ideální je mít možnost sedět i stát. Jak se ale postavit k počítači, když potřebujete vidět na monitor? Lidé s notebookem mají výhodu, mohou si ho umístit prakticky libovolně na vysokou polici nebo do postele. Fotograf ale potřebuje mít před sebou kvalitní velký monitor, který zobrazuje přesné barvy. Fotografové často používají PC sestavu, která není příliš mobilní.

Výškově nastavitelný stůl

Řešením je elektrický výškově nastavitelný stůl. Někoho by mohlo napadnout, že stačí manuálně polohovatelný stůl. Ten ale neumožňuje rychlé a pohodlné změny výšky desky pracovního stolu několikrát za den. Navíc pokud máte stůl zatížený velkým monitorem a dalšími věcmi, manuální nastavování není ideální.

Osobně používám elektrický výškově stavitelný stůl Motion Ergo MSE od značky HOBIS. Přiznám se, že výšku stolu neměním pravidelně. Výšku stolu pro práci „na stojáka“ využívám jen občas, kdy je už pro mě sezení nepříjemné. V takových chvílích je ale stůl neocenitelný, protože bez něj bych musel práci přerušit. Několik desítek minut pak stojím, než mi začne být pro změnu nepříjemné stání a opět si pak sednu.

Při výběru stolu jsem se rozmýšlel, jestli koupit variantu s vykrojením desky stolu nebo bez vykrojení. Vykrojení je užitečné zejména pro práci vestoje, kdy nemáte k dispozici područky křesla, takže si stoupnete přímo do vykrojené části desky stolu („zaplujete do stolu“) a celá předloktí necháte volně opřená přímo na desce stolu (bez vykrojení by se opíraly jen části rukou). Koupil jsem tedy vykrojenou variantu. Zpětně si myslím, že ji tolik nevyužívám a osobně bych při novém nákupu zvolil variantu klasického obdélníku, která je univerzálnější. Bez vykrojení bych mohl sedět i na straně stolu, nejen uprostřed v předurčené vykrojené díře.

Elektrický výškově polohovatelný stůl (HOBIS: Motion Ergo MSE)

Nezapomínejte na přestávky, pohyb nic nenahradí

Je jasné, že ať už máte jakkoli dobrý ergonomicky přizpůsobený systém pro práci, nic nevyváží přirozený pohyb těla. Nenechte se proto uvěznit, běžte se projít nebo proběhnout, zaplavat, jakýkoliv sport je dobrý. Člověk si musí pravidelně protahovat svaly, ale také vyjít na čerstvý vzduch a přijít na jiné myšlenky. Přestávky nejsou ztrátou času. Naopak je pak člověk při každém návratu do práce efektivnější. A z dlouhodobého hlediska pak nehrozí, že nás dostihne problém pokřivené páteře nebo psychické poruchy. Žertovná připomínka dokonalého workoholika: Ne snad, že by fotografům vadilo jejich zničené zdraví. Ta skutečná hrůza spočívá v tom, že fotograf nemůže dál pracovat :-)