Na této svatební fotografii mě nejvíce zaujala hra očí ženicha a nevěsty. Ptal jsem se sám sebe, jak by fotka vypadala, kdyby se směr pohledů změnil. Směr pohledu udává i to, která osoba získá na fotografii dominantnější roli.
Co je to Fotozastávka?
Fotozastávka je zastavení nad jednou ze svatebních fotografií. Doprovodný text odhaluje příběh, který stál za vytvořením fotografie v době focení, popisuje kompozici, technické údaje a informace o úpravě fotografie. Vybraná fotka může být obyčejná, na tom nezáleží. Důležité je povzbudit čtenáře k tomu, aby se začal dívat na fotografie delší dobu než pár vteřin. Další informace o Fotozastávce.
Hledání místa k fotografování
Tento pár novomanželů nepatřil k lidem, kteří by se fotili rádi dlouhé hodiny. Bylo potřeba vybrat co nejbližší místo k restauraci, abychom se nemuseli vzdalovat příliš daleko. Vybral jsem místo na kraji cesty, skutečně jen asi 50 metrů od restaurace. Líbilo se mi, že šedá cesta a jedna stěna budovy odrážely sluneční světlo modelům do obličeje, přitom slunce měli za zády. Líbilo se mi i to, že kolem dokola byla rozlehlá plocha bez překážek, příležitost pro rozostřené pozadí a prostorové „vystoupení“ modelů z obrazu. A přitom jsme už nebyli ostatním lidem přímo na očích, to jsem vždycky rád, protože čím méně zvědavých očí, tím snazší je navést modely k přirozenému chování. Stačilo už to, že kromě mě byli na místě dva kameramani.
Nejvíc mě na fotce zaujala hra očí
Veronika a Adam, kdo z nich dostal na fotografii větší význam? Ženich stojí v popředí, zaujímá větší prostor v ploše, je zaostřeno na něj, a tak se zdá, že má na této fotce trochu dominantnější postavení. Dívá se ale stranou, má na fotce pasivní roli. Na rozdíl od nevěsty, která je sice z velké části schovaná, ale obsadila aktivní roli – je uprostřed snímku a dívá se přímo na diváka (záměrně neříkám „do objektivu“ – technika totiž není důležitá, pamatujete?). Roztaženými prsty ukazuje okázale svůj čerstvě nasazený snubní prsten, který je v hloubce ostrosti.
Kdyby se nevěsta dívala dolů nebo stranou, vyhrál by to ženich. Je vpředu, zaujímá celkově větší plochu v obrazu, je zaostřený, je pánem situace. V této situaci by se mohlo zdát logické, že zaostřeno by mělo být přímo na „dominantnější“ nevěstu. Rozostřil bych tak nejen ženicha, ale i prsten na ruce. To bych určitě nechtěl, protože prsten hraje na fotografii důležitou roli, jinak by ani nebyly prsty na ruce okázale roztáhnuté. Další možností by bylo nechat ostré oba dva: zvětšit hloubku ostrosti nebo požádat nevěstu o přiblížení – naklonění přes rameno ženich. Ano, to by mohlo fungovat. Přesto se mi fotografie líbí tak, jak je: rozostření nevěsty přináší ještě jednu další nezmíněnou vlastnost: a tou je poskytnutí hloubky v plochém obrazu. Ženich vytváří popředí, nevěsta střední plán a stromové pozadí prostor uzavírá.
Technické údaje ke svatební fotografii
- 1/250
- f/4,0
- 70mm
- ISO 160
- EF 70-200mm f/2,8L IS II USM
- Canon EOS 5D Mark IV
- bez blesku, odrazek a čehokoli dalšího
Za zády novomanželů zapadající slunce, zlatá hodina. Pár jsem postavil na hranici trávníku a světle šedé kamenné cesty, abych prosvětlil stíny v obličejích a omezil odraz zelených odstínů z trávníku. Asistentka se mnou tentokrát nebyla. Pamatuju si, že za mými zády stála zeď bílé budovy, rozjasněná přímo dopadajícími slunečními paprsky.
Úprava svatební fotografie
Adobe Lightroom Classic CC & Adobe Photoshop CC
Původní fotografie byla pro mě o třetinu EV podexponovaná. Kromě tonálních a barevných oprav jsem dlouho neretušoval. Ve zvětšení byste si mohli všimnout, že zmizelo pár neposlušných vlasů, oběma jsem prosvětlil oči, nevěstě jsem jako obvykle zjemnil pleť.
Svatební fotografii jsem dodal klientům spolu s několika sty dalších fotografií ze svatebního dne.
