Fotozastávka III. – Čekání na správný okamžik

Fotozastávka je zastavení nad jednou ze svatebních fotografií. Doprovodný text odhaluje příběh, který stál za vytvořením fotografie v době focení, popisuje kompozici, technické údaje a informace o úpravě fotografie. Vybraná fotka může být obyčejná, na tom nezáleží. Důležité je povzbudit čtenáře k tomu, aby se začal dívat na fotografie delší dobu než pár vteřin. Další informace o Fotozastávce.

Průběh fotografování

Když se dívám na svoji fotografii z ranních příprav nevěsty, napadá mě, že vypadá skutečně klidně: nevěsta vyhlíží z okna „do nové manželské budoucnosti“, dívka vlevo zvědavě přihlíží, možná si říká, že jednou bude taky v roli nevěsty. Naštěstí nejde vidět, co tomu předcházelo, ani ten okolní chaos. V malé místnůstce zhruba 3 x 3 metry nás bylo asi sedm lidí, z toho dvě vizážistky, které vedle mě líčily i v okamžiku focení + větší pohovka, stůl, všudypřítomné kufry a líčidla, vzájemně jsme si všichni překáželi. Na místě, kde stojí nevěsta, jsem v poslední chvíli utíral toaletním papírem vycákanou vodu z misky pro psa (ten tam taky pobíhal), odsunul jsem stranou pár věcí včetně velké pohovky, nevěstu jsem požádal prodrat se k oknu a pak už jsem jen čekal, až se dívka nalevo podívá na nevěstu (chtěl jsem, aby ten pohled přišel bez mojí instrukce a skutečně přišel, i když jsem si musel počkat). V okně jsem záměrně zachytil její odraz obličeje. Na správný čas připínání závoje jsem si taky musel počkat – prvních 12 snímků jsem fotil na jistotu, abych něco měl, i kdyby nepřišel lepší okamžik – spokojený jsem byl ale až se 13. snímkem, tím jsem sekvenci zakončil.

Přípravy nevěsty na svatbě — Jeden z předcházejících snímků – neupravený – tato fotka je o ničem, zařadila se do odpadního produktu

Nevěsta má mírně retušovanou pleť a proporce paží, ne že by to tolik potřebovala, ale většinou to tak dělám, navíc jsme se na tom dohodli na předsvatební schůzce. Jen mě mrzí, že osvětlený obličej nevěsty není lépe komponovaný proti tmavému pozadí, což byl můj původní záměr (viz předchozí fotografie), ale pak jsem dal přednost odrazu dívky v okně (obojí zároveň jsem kvůli úhlu záběru nedokázal zachytit). Nejen že jsem tím ztratil lepší kontrast v dominantním bodu obrazu, ale navíc nos nevěsty hloupě trčí ze svislé linie rámu. Většině lidí to je asi jedno, ale fotograf to vidí okamžitě. Ten vidí i tu trojúhelníkovou kompozici (která už vznikla víceméně intuitivně) – s vrcholem u obličeje nevěsty, s rameny trojúhelníku směřujícími 1) doleva po trajektorii pohledu dívky 2) doprava po pravé paži ženy se závojem.

Kompoziční rozbor svatební fotografie — Kompoziční rozbor hlavních linií, viditelných i pomyslných. Všimněte si, jak se křivka paže nevěsty dvakrát opakuje v podobě křivky závoje a paže dámy za nevěstou. Tvoří tak rytmus. A zároveň je v kontrastu oproti všem rovným liniím v místnosti (linie okna, zábradlí, schodiště i dveří).

Svislice v místnosti jsem srovnal, na to jsem často detailista (například zárubně u dveří podél pravé strany záběru). Původně mě napadlo srovnat i linie okna, ale to už by bylo perspektivně špatně, protože okno nebylo otevřené přesně do pravého úhlu…

Líbí se mi, že dívka nalevo je „překvapení“, které divák nevidí hned v první vteřině, musí se ve fotce trochu rozkoukat, aby ji ve stínu objevil. Kdyby byla více nasvětlená (třeba bleskem) a kompozičně zvýrazněná, mohla být tahle fotografie klidně příběhem o ní, ne o nevěstě.

O některých fotografiích, o jejich vzniku, kompozici a příběhu by se dalo povídat dlouho… Kdo z laické veřejnosti tomu ale skutečně čas? Dneska hodně lidí zaujme spíš velký foťák než zajímavý obsah fotografie. Malý displej telefonu, na kterém si většina lidí fotky dneska prohlíží, není k pečlivému vnímání fotografií přívětivý. Netradiční fotky možná zaujmou, vybuchující slunce, třesky blesky, ale fotka s všedním tématem tolik lidí neosloví. Vážený čtenář tohoto článku je ale jiný, jistě má rád fotografie, snad dokonce fotí, takže věřím, že ten dokáže delší čas vnímat obsah svých i cizích fotografií.